„Pokud nebude americká pomoc obnovena nebo ji nenahradí někdo jiný, Ukrajina se dostane do vážných problémů. Nejen z hlediska zbraní a munice, ale i kvůli výpadku zpravodajských dat, která jsou klíčová pro jejich vojenské operace. V posledních týdnech začala být vidět ukrajinská vzdušná kampaň proti ruským rafinériím, což ruskou ekonomiku zasahuje. Ale na přesné cílení potřebujete satelitní snímky. A ty dodává hlavně americká armáda,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Okamžitý problém: výpadek zpravodajských informací

Nejviditelnějším důsledkem přerušení americké pomoci je hrozící výpadek v poskytování zpravodajských informací. To znamená omezený přístup k datům z vojenských družic, které monitorují nejen ukrajinské území, ale i Rusko.

„Nejde o Skylink od Elona Muska, jak si někdo myslí. To je jen soukromý projekt na přenos dat. My se bavíme o amerických vojenských družicích, které visí nad Ruskem a Ukrajinou a poskytují detailní informace o pohybu jednotek, o infrastruktuře, o cílech vhodných pro údery. Bez nich Ukrajina ztrácí schopnost přesně plánovat operace. To se může projevit okamžitě, protože satelity nejsou jako vrtulník, který se zastaví na místě. Musíte jich mít dost, aby nad cílovým územím neustále někdo byl. A tolik jich nemá nikdo jiný než Spojené státy,“ říká Mikulecký.

Evropa by mohla část těchto dat poskytnout, ale podle analytika se nelze spoléhat na to, že Francie nebo Británie nahradí americký výpadek. „Mohou něco vykrýt, ale nejsou schopné pokrýt všechno. A už vůbec ne v reálném čase, což je pro vedení války zásadní,“ dodává.

„Pokud nebude americká pomoc obnovena nebo ji nenahradí někdo jiný, Ukrajina se dostane do vážných problémů. Nejen z hlediska zbraní a munice, ale i kvůli výpadku zpravodajských dat, která jsou klíčová pro jejich vojenské operace,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Tvrdé Trumpovo rozhodnutí: Stopka i pro schválené dodávky

Podle dostupných informací Trump nezastavil pouze nové balíčky pomoci, ale i dodávky, které už byly schválené a připravené k transportu. To znamená, že vojenský materiál, který už se nachází na hlavní zásobovací základně v polském Rzeszówu, nemá povolení k přesunu na Ukrajinu.

„Je to tvrdé rozhodnutí, které znamená okamžitou komplikaci. Ukrajinské velení si to evidentně uvědomilo – prohlášení prezidenta Zelenského, které zaznělo krátce po Trumpově rozhodnutí, mělo úplně jiný tón než to, jak mluvil ještě v pátek v Bílém domě. Trump mu jasně řekl: Přijďte znovu, až budete chtít jednat o míru. A to už Zelenskyj v novém prohlášení reflektuje,“ dodává Mikulecký.

Ukrajina bude muset akceptovat americké podmínky

Podle Mikuleckého je nyní klíčové, aby Ukrajina jasně deklarovala svůj postoj k míru a přizpůsobila se realitě americké politiky.

„Očekáváme jasnou deklaraci – a k tomu už vlastně došlo – že Ukrajina stojí o mír tak, jak ho vyjednají Spojené státy, a že nebude naléhat na bezpečnostní garance z jejich strany, protože jí musí být jasné, že je nedostane,“ vysvětluje Mikulecký.

V tuto chvíli by pro Ukrajinu bylo velké vítězství, pokud by i nadále zůstala příjemcem americké vojenské pomoci. A pokud Rusové nebudou chtít přistoupit na americké podmínky, ten černý Petr zůstane v jejich rukách. Pokud budou tlačit stejně jako dosud, tedy že budou chtít získat pod svou kontrolu území, kde vojensky nejsou přítomni a které skutečně kontrolují Ukrajinci, bude pro Spojené státy jednodušší vinit z neochoty jednat právě Rusko. A to je pro Ukrajinu nyní klíčové, domnívá se analytik.

Trump naznačil blízkost příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. (28. února 2025)

Evropa? Mnoho slov, málo činů

Evropská reakce na Trumpovo rozhodnutí se nesla v tradičním duchu – silná slova, vyjádření na Twitteru a symbolická gesta. „Evropa dělá gesta, ale Amerika dělá činy,“ shrnuje analytik.

Summit v Londýně, kde se sešli představitelé Velké Británie, Francie a dalších evropských zemí, měl Ukrajině vyjádřit podporu. Ve skutečnosti však skončil bez konkrétního závazku. „Výsledek summitu? Hned po jeho skončení se Británie a Francie nebyly schopné dohodnout ani na společném prohlášení. To mluví za vše. Evropa není schopná Ukrajině reálně pomoci v rozsahu, který by nahradil Spojené státy,“ říká Mikulecký.

Macron sice naznačil, že by Francie mohla nabídnout „jaderný deštník“, ale jak upozorňuje analytik, realita je složitější. Francie ani Británie už nedisponují kompletní jadernou triádou jako USA nebo Rusko – mají pouze ponorky a vzdušné síly. „Pokud by Francie chtěla hrát roli garanta bezpečnosti, musela by buď významně posílit svůj jaderný arzenál, nebo se některé evropské státy vydat cestou vlastních jaderných zbraní. Například Polsko nebo Česká republika. Problém je, že by to bylo v rozporu se smlouvou o nešíření jaderných zbraní. Jenže kdo dnes dodržuje mezinárodní dohody?“ ptá se Mikulecký.

Volodymyr Zelenskyj ve spěchu opustil Bílý dům po tragické schůzce s prezidentem Donaldem Trumpem.

Ukrajina musí Trumpovi nabídnout něco, co chce

Pokud se chce Kyjev vrátit do hry, musí nabídnout něco, co je pro Trumpa a jeho administrativu důležité. A tím je byznys.

„Ukrajina se vrátí do zorného pole americké administrativy ve chvíli, kdy podepíše smlouvy o těžbě surovin. Američané to chtějí mít podchycené a ve chvíli, kdy to bude vyřešené, se dá očekávat obnovení pomoci. Dalším klíčovým bodem je deklarace, že Ukrajina je připravena jednat o míru podle podmínek Spojených států. A zároveň přestane požadovat bezpečnostní garance od Washingtonu, protože je evidentní, že je nedostane,“ vysvětluje Mikulecký.

Zjednodušeně řečeno, Ukrajina potřebuje dokázat, že je ochotna se podřídit americké strategii a neprosazovat vlastní agendu. Pokud to neudělá, riskuje, že Trump bude tlačit na mírovou dohodu, která bude pro Ukrajinu velmi nevýhodná.

Evropa je v bezpečnostní pasti

Evropa mezitím řeší dilema, jak pomoci Ukrajině, když nemá dostatečné vojenské kapacity? „Slýcháme řeči o zbrojení, ale současně Evropa tlačí na dekarbonizaci a omezení těžkého průmyslu. Bez něj se ale zbraně vyrábět nedají. Tady se ukazuje, jak absurdní je evropská strategie – na jedné straně chce být světovým lídrem v ekologii, na druhé straně chce zbrojit. Tyhle dvě věci prostě nejdou dohromady,“ upozorňuje analytik.

Trumpovo rozhodnutí mezitím dává směr dalšímu vývoji. Ukrajina má jen dvě možnosti – buď se přizpůsobí novým pravidlům hry, nebo bude odkázána na evropskou „symbolickou pomoc“, která jí ale válku vyhrát nepomůže. Evropa může tweetovat sebevíc, ale ruské rakety to nezastaví.

Fotogalerie 12 fotografií