Ještě se ve své židli neohřál ani z poloviny svých sto dní hájení, s nadsázkou se dá říct, že Donald Trump (70) začal úřadovat svými výnosy a nařízeními hned první vteřinu poté, co zvedl pravou ruku k přísaze, a už by snad mělo být jasné, že tohle bude možná ten nejhorší prezident v dějinách celého lidstva.
Takového dojmu šlo nabýt okamžitě, stačilo si totiž otevřít velká média, budiž jim jejich antikampaň požehnáním pro samotného Trumpa, jemuž pomohla vyhrát volby, a která snad jako by mu nemohla zapomenout, že jim nejen svým vítězstvím nedal za pravdu, ale že skutečně bude mít odhodlání chopit se svých výkonných práv okamžitě.
Soukromá válka pana Trumpa. S médii
Jedním ze svých cílů, které by Trump chtěl v úřadě splnit, je rozprášení tzv. Islámského státu, teroristické organizace, s níž si nikdo již dlouhé měsíce nedokáže poradit. Dal své administrativně lhůtu jeden měsíc na sestavení plánu a aby sám nezahálel, dal jako vrchní velitel ozbrojených sil povel k leteckému útoku na radikály al-Káidy v Jemenu. Zabito bylo 14 teroristů a na 30 civilistů, mezi nimi ženy a děti.
V tomto bodě je záhodno přiznat, že ryba smrdí vždycky od hlavy a fatální chyby by tedy měly vždy jít za vrchními veliteli ozbrojených sil, kterými jsou v drtivém případě právě hlavy státu. Skutečnost je ovšem jiná, odpovědnost za zpackaný útok se rozemele někde na cestě stoupající, respektive klesající po šaržích a v nejlepším případě skončí zbavením hodnosti a výsluh, v tom horším pár měsíci vězení. Ovšem přímo obvinit státníka, že „zmáčkl knoflík“, je novinka dnešních dní.
Zpravodajské titulky informující o náletu v Jemenu, který skončil i smrtí civilistů.
Média totiž o tragédii jemenského náletu informovala tak, že „Trumpův nálet“ skončil s civilními obětmi, snad jako by sám Donald záměrně hledí s bílým křížkem naváděl. Nikdo by neměl mít nic proti tomu hodit civilní oběti Trumpovi na hlavu a samozřejmě, že by to tak v ideálním světě mělo být v pořádku.
My ale v ideálním světě nežijeme a nejspíš i proto vina klesá s tím, jak rostou vaše sympatie.
„Bushův“ (nejen) masakr v irácké Hadíthě
Že každá válka má své civilní oběti je fakt, s nímž si ani moderní technika boje neumí poradit, mělo by ale být odpovědností všech - od vojínů až po generály a prezidenty - činit tak, aby se jejich počet snížil na naprosté minimum.
V roce 2005 sloužila jednotka amerických mariňáků mimo jiné i v iráckém městě Hadítha, jejich vozy vracející se na základnu najely na ukrytou bombu podél cesty a výsledkem byli dva vojáci zranění a jeden mrtvý. Pomsta teroristům proběhla ještě týž den. Četě „spravedlivých“ velel seržant Frank Wuterich, který navedl své muže do domů iráckých obyvatel, kde vykonali řádnou odplatu. Na civilistech a bez důkazů. Zabili 24 lidí, většina z nich byli staří a děti celých rodin, z jedné zbyla jen čtyřletá dívka. Na incident se přišlo díky práci novináře magazínu Time, osm vojáků bylo obviněno, čtyři z nich dostali tresty.
Mrtvá těla ležící na silnici ve městě Hadítha. Mariňáci tam postříleli přes 20 civilistů, většinou děti, ženy a starce.
Seržant Frank Wuterich odpovědný za masakr v irácké Hadíthě.
A přestože irácká válka spadá do doby vlády prezidenta Bushe, jako o Bushových obětech se o vyvražděných rodinách rozhodně nikdy nemluvilo. Obecně je lepší přijmout závěr, že parta vyděšených a rozzlobených mariňáků nezvládla svoje válečné nasazení a řídili se pravidlem „když se něčeho bojíš, zabij to první“. Selhání jednotlivců v kombinaci s povědomím, že válka nemá pravidla a zlo plodí jen zlo, dokáže chápavě uhladit tragédii na civilistech nejen v novinách. Šlo přece o „zájem v ose zla“.
„Obamova“ (nejen) vybombardovaná nemocnice
Není to tak dávno, v blahé paměti teprve rok a půl, kdy se sociálními sítěmi začala šířit podivná fotka jakýchsi souřadnic napsaných na velké černé plachtě. Určovaly místo, kde stála nemocnice organizace Lékaři bez hranic, a tím místem byl afghánský Kundúz. Tehdy v ní operovali lékaři, sestry a logistici - všechno dobrovolníci, na lůžkách leželi pacienti.
Opakovaný (!) nálet udělal z nemocnice hromadu sutin, zemřelo v nich více jak 20 lidí včetně devíti doktorů, kteří přijeli zachraňovat životy skalpelem a nikoliv samopalem. Incident vyvolal velký mezinárodní ohlas a samotná organizace Lékaři bez hranic volala po tom, aby byl označen a následně i souzen jako válečný zločin. Bombardování budovy s jasně viditelným červeným křížem na střeše odsoudili i samotní Tálibové, proti nimž byl koaliční útok veden.
Tedy nejprve koaliční. Když Lékaři bez hranic prokázali, že všechny válčící strany znaly přesné souřadnice této budovy vyjmuté z cílů útoků, vina padla jen na Spojené státy. Lidské selhání, fatální chyba a tragický omyl, zněl závěr vyšetřování, USA se omluvily a tím byl případ, který by měl být posuzován jako porušení Ženevské úmluvy, uzavřen.
USA polní nemocnici plnou pacientů a lékařů vybombardovaly. Zajímavé, že tohle tisk Obamovi na hlavu neházel.
I válka má svá pravidla. Veřejnost i pracovníci MSF se dožadovali nezávislého vyšetřování a snažili se o to, aby bylo na bombardování nemocnice pohlíženo jako na válečný zločin.
Ani Barack Obama jako tehdejší hlava státu vedoucího nálet na civilisty nebyl médii obviněn, že ta ruka, na níž je krev, je jeho, i když útok vedla jen obrazně z pozice velitele vrchních sil.
My jsme my všichni, ale Trump je jenom sám
Pravda, hádat se o to, jestli je horší Trumpův zpackaný Jemen, Bushův zpackaný Irák nebo Obamova zpackaná nemocnice je jako hádat se o to, jestli je horší být slepý nebo hluchý.
Pokud se ale máme s chladnou logikou bavit o tom, že jeden nálet byl na cíl jemenských radikálů, kde se nepovedlo vyhnout se civilním obětem, zatímco druhý nálet mířil, a to opakovaně, na místo označené a do souřadnic zadané jako nemocnice, máme tu smutného vítěze, kterého může uklidňovat jeho Nobelova cena za mír a pak také vědomí, že se „to přece dělo v koaličním boji NATO“.
V davu se totiž vždycky schová všechno, i vina za mrtvé.
Donald Trump má zatím tu smůlu, že si chce se vším, i v boji proti radikálům, poradit sám.
Fotogalerie |
