Úterý 14. ledna 2025, svátek má Radovan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Na koho si brousí Trump zuby? Bát by se měla Panama, Grónsko, Kanada a také Velká Británie

    Make America great again, tedy udělejme Ameriku zase velkou, to je hlavní heslo nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa. Jenže málokdo si povšiml, že to není jen nějaká obecná výzva, ale že Trump skutečně chce rozšířit americké území a obsadit některé cizí země. Nebo jim tím alespoň hrozí. Třeba v takovém Grónsku se už nyní dost bojí, že se stanou dalším americkým státem.

    Donald Trump ještě ani nenastoupil do úřadu, a už způsobil vážné problémy ve vztazích hned s několika zeměmi. A rozhodně nejde jen o plané výhrůžky nebo nějaké Turmpovo plácání na sociálních sítích. Vlády dotčených zemí se situací vážně zabývají. Koho si vzal Trump na mušku?

    Panama

    Maličký stát ve Střední Americe je mimořádně důležitý pro světový obchod kvůli Panamskému průplavu. Tím proudí obrovské množství zboží a Panama si z toho pochopitelně bere poplatky. Právě to se ale Trumpovi nelíbí a poplatky považuje za příliš vysoké.

    „Poplatky, které vybírá Panama, jsou směšné, zvláště při vědomí mimořádné štědrosti, kterou Spojené státy Panamě projevují,“ napsal na twitter. Pokud s tím Panama něco neudělá, mohl by nařídit armádě, aby průplav obsadila a převzala. Ten ale sousedí s hlavním městem, takže pokud by Trump skutečně kanál převzal, musel by obsadit i hlavní město a vlastně i celou Panamu. To ostatně Američané už jednou udělali, když v roce 1989 svrhli tamějšího prezidenta Noriegu a v zemi pak byli dalších dvacet let. Současná vláda v Panamě se tak rozhodně má čeho bát.

    Grónsko

    Grónsko je obrovské, zato málo zalidněné. Trump ho chce získat dlouhodobě, a to všemi prostředky. V roce 2019 nabídl dánské vládě, že zemi od nich odkoupí.

    „Grónsko není na prodej. Grónsko není dánské. Grónsko patří Grónsku,“ řekla tehdy dánská premiérka Mette Frederiksenová. Jenže pro Trumpa ne neznamená ne, a tak se opět před nedávnem nechal slyšet, že je potřeba Grónsko získat.

    „Pro účely národní bezpečnosti a svobody na celém světě Spojené státy americké cítí, že vlastnictví a kontrola Grónska je absolutní nutností.“ V Dánsku je z toho poprask, vláda nařídila zvýšit výdaje na obranu ostrova a vyslalo tam dvě vojenské lodě. Sami Dánové si ale uvědomují, že jejich síly na obranu obrovské země stačit prostě nebudou. I v Kodani tak mají proč si dělat na čele vrásky.

    Kanada

    Kanada je nejbližší soused Spojených států a Donald Trump by byl rád, kdyby se Kanada jednoduše stala součástí USA. Důvodem jsou cla a obchodní války, které spolu obě země vedou.

    „Nikdo neumí odpovědět na otázku, proč dotujeme Kanadu ve výši více než 100 milionů dolarů ročně. Nedává to smysl! Mnozí Kanaďané chtějí, aby se Kanada stala 51. státem. Myslím, že to je skvělý nápad,“ napsal Trump na síti. Kanadská ministryně financí Christie Freelandová uvedla, že celá věc rozhodně není vtípek a že jí bere „extrémně vážně“. Sama ale včera odstoupila, kanadská vláda se premiéru Justinu Trudeaovi hroutí, takže možná je vhodná doba Kanadu obsadit. Stejně tam teď nikdo nevládne.

    Velká Británie

    Aby těch dobyvačných choutek nebylo málo, v ohrožení se ocitla už i Velká Británie. Na tu si pro změnu začal dělat zálusk Elon Musk, který je Trumpova pravá ruka a podle zlých jazyků je to dokonce on, kdo dělá zásadní rozhodnutí. Musk šije do britské labouristické vlády kvůli obřímu skandálu se znásilňováním mladých dívek ze strany pákistánských mužů, který měla tamní policie a úřady léta naprosto ignorovat. Musk napsal, že: „Spojené státy by měly osvobodit obyvatele Británie od jejich tyranské vlády.“

    Jindy spílá ministrům i předsedovi vlády Starmerovi, že kryjí genocidu a znásilňování a všechny je chce nechat zavřít. V Británii mají každopádně velký problém nejen s bojovným Muskem, ale hlavně se svou vlastní vnitřní bezpečnostní politikou.

    Donald Trump se nezapsal do dějin zatím jako nějaký velký válečník, ale co není, může být. Znovu zvolen již být nemůže, má kolem sebe spoustu bojovně naladěných poradců v čele s Muskem a v podstatě ho nic nedrží na uzdě. Pokud se rozhodně obsadit Panamu nebo Grónsko, vlastně mu v tom těžko může někdo zabránit. Ostatně nebyl by první politik, který by se rozhodl na stará kolena ještě spustit nějakou tu pořádnou válku.

    Fotogalerie