Dokumentu Vina, za kterým stojí dokumentaristka Jana Škopková, už na internetu k vidění není, protože jeho vysílání soud zakázal. To se ovšem autorům hrubě nelíbí.
„Cenzura a zastavení vysílání cyklu Vina na základě předběžného opatření soudu vrhá českou společnost někam do 50. let minulého století. Úkolem seriózních médií a investigativních novinářů, což režisérka a reportérka Jana Škopková jistě je, je především informování společnosti o věcech veřejného zájmu a jejich kritické, avšak objektivní zhodnocení a předestření faktů divákům,“ stojí v prohlášení, které zaslali.
Podle nich je problém i v tom, že existují dvě skupiny pozůstalých, z nichž každá má k věci jiné stanovisko.
„Na jedné straně stojí rodiče, kteří nechtějí znát odpovědi a pravdu, na druhé straně rodiče, kteří chtějí znát odpovědi. A je zde společnost, která zatím odpovědi nedostala. Ani na otázky, které minisérie již přinesla. Na otázky, které dosud nikdy nebyly zodpovězeny, protože je odhalila investigativní novinářská práce,“ dodávají tvůrci.
Přitom podle nich zákaz přišel právě před odvysíláním nejzásadnějších dílů.
„Minisérie i v následujících dílech graduje otázkami na policii, zda opravdu nedošlo v den masové vraždy k žádnému jejímu pochybení, jak byl celý případ ze strany policie ukončen? Nejde o žádnou snahu narušovat něčí osobnostní práva, ale o hledání možností nápravy, pokud se ukáže, že k pochybením došlo. To je práce novinářů pro společnost. To je práce investigativních novinářů, která se dnes nemá dostat na povrch. Jde o zásah, který by měl ze židle zvednout každého,“ stojí v prohlášení autorů.
Tvůrci tvrdí, že existují nejméně dvě zcela zásadní otázky, na které veřejnost nezná odpověď. První vyplývá ze zjištění ze 4.díli.
„Našli nevysvětlené místo, konkrétně policií uváděnou lokalizaci mobilního telefonu pachatele v čase 12:17, což policie sdělila na tiskové konferenci dne 9.1.2024. Porovnáním tohoto údaje s daty poskytnutými později operátorem však vyšlo najevo, že tuto lokalizaci policie nemohla provést, neboť mobilní telefon pachatele byl v té době vypnutý. Policie však v klidu předala tuto informaci parlamentní vyšetřovací komisi, která vše zanesla do závěrečné zprávy, kde je tento rozpor černý na bílém,“ tvrdí tvůrci.
Z toho vyplývá, že policie nejspíš lhala.
Druhým problémem je časové okno v délce 19 minut, kdy policie promarnila možnost žádat o lokalizaci mobilního telefonu vraha.
„Telefon byl v té době dokonce 14 minut přihlášený k BTS buňce přímo na střeše budovy filozofické fakulty. Zde je nutné se ptát na postup policie, na vyhodnocení situace, na definování priorit a na způsob, jakým v té době policie prováděla lokalizaci mobilního telefonu a současně na způsob komunikace s operátorem, co vše policie požadovala a jaké informace operátorovi sdělila. Uvedla například, že jde o mimořádně naléhavý případ s nejvyšší prioritou?“ ptají se tvůrci.
Tyto otázky hodlají položit přímo policii. „Vysílání dokumentu bylo dočasně zastaveno, ale klást otázky lze. Proto se policie oficiálně zeptáme a požádáme o důkladné objasnění této skutečnosti. Čtenáře budeme poté informovat,“ slibují tvůrci.
Fotogalerie |
8
22
13
12
12
