Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Expres mezi Pegidou: Jak bylo na protiuprchlické demonstraci?

    • Expres se zúčastnil demonstrace hnutí PEGIDA v Drážďanech
    • Na protiuprchlické demonstraci bylo v dešti asi 8000 lidí
    • Současně se konala i menší demonstrace proti PEGIDĚ
    • Jaká byla atmosféra na obou demonstracích?

    Většina účastníků jsou obyčejní Němci s nepříliš radikálními názory. | foto: Jan P. Palička, Expres.cz

    V České republice přibývá demonstrací proti uprchlíkům a proti islámu, nicméně ty největší se odehrávají za hranicemi. Pravidelně je pořádá v německých Drážďanech každé pondělí hnutí PEGIDA. Na jednu z nich, stejně jako na souběžně probíhající protidemonstraci, se vypravil i redaktor Expresu Honza Palička.

    Fotogalerie

    Zatímco u nás v Česku protiuprchlické nálady a s nimi spojené demonstrace teprve nabírají na obrátkách, v sousedním Německu jsou již více než rok na téměř každodenním pořádku.

    Tamní protiuprchlické hnutí PEGIDA (Patriotičtí Evropané proti islamizaci západu) pořádá v Drážďanech demonstraci proti uprchlíkům a proti islámu každé pondělí. Každé z nich se účastní přinejmenším stejný počet lidí, jako přijde na všechny české dohromady.

    Pegida působí i v ostatních městech, ale demonstrace v Drážďanech patří stále k těm největším, právě proto jsem si ji zvolil ke své návštěvě a 30. listopadu se vypravil do Drážďan.

    Cestou do Drážďan jsem přemýšlel, jaká asi může být atmosféra na největší protiuprchlické demonstraci organizace, která je považována za extremistickou a jejíž příznivci mají být sympatizanti krajní pravice. Upřímně jsem cítil trochu obavy, jestli zde jako příznivce úplně opačných názorů nepřijdu k úhoně.

    Do Drážďan jsem dorazil tři hodiny před konáním demonstrace a šel se projít ulicemi, kterými by měl za několik hodin kráčet desetitisícový rozvášněný dav. Padly na mě pochyby, jestli vůbec k nějaké demonstraci dojde, protože nic z dění v centru Drážďan tomu příliš nenasvědčovalo.

    Odpoledním Drážďanům vévodilo jediné - Vánoce. Do města každoročně na vánoční trhy proudí tisíce návštěvníků a ani pondělí 30. 11. nebylo výjimkou. V kontextu neustálých výkřiků, jak nám muslimové postupně kradou Vánoce, bylo všeobecné veselí ve městě, jenž se potýká s nejsilnějšími protimuslimskými náladami, téměř až paradoxní.

    Zajímalo mne, jestli došlo v souvislosti s vánočními trhy, které se táhnou zhruba 2 kilometry prakticky nepřetržitě od hlavního nádraží až k operní hale Semperoper, kde probíhají demonstrace, k nějakým bezpečnostním opatřením jako tomu bylo například v Praze.

    Rozhodl jsem se zeptat policisty, nicméně trvalo mi asi 10 minut, než jsem nějakého vůbec našel.

    Zvýšená přítomnost policistů v ulicích je, ale to zde máme každé Vánoce. Žádná mimořádná opatření v Drážďanech nejsou, stromeček byl slavnostně rozsvícen a trhy fungují podle plánu tak jako v předchozích letech,“ ubezpečil mě nakonec strážník, že do Drážďan paranoia týkající se ohrožených Vánoc ještě nedorazila.

    Zhruba dvě hodiny před začátkem demonstrace PEGIDY jsem se šel podívat na náměstí Theaterplatz před operu, kde demonstrace každé pondělí probíhají. Očekával jsem, že zde například bude probíhat stavba pódia nebo nějaké podobné přípravné práce. A nic. Pár turistů si fotilo operu a jinak bylo náměstí liduprázdné.

    Na první pohled bylo zřejmé, že vedení opery se s názory PEGIDY neztotožňuje a svou přítomnost na místě konání demonstrací spíše v tichosti trpí. Na její budově se totiž nachází četné poutače s protirasistickou tématikou. S rasismem a xenofobií bojuje opera i na světelné reklamní ploše.

    Vypravil jsem se zpátky na vánoční trhy zjišťovat, zda se někteří z jejich návštěvníků nechystají přesunout se na demonstraci. Nikoho takové jsem ale nenašel.

    No tak to v žádném případě. Máme tu na návštěvě kamarády a tohle je tak to poslední, kam bychom je vzali. Je tu krásně, ale ty demonstrace a kolem nich se točící rasismus nás pěkně štvou,“ řekl Steve původem z kanadského Toronta, který v Drážďanech půl roku žije se svou přítelkyní Erin.

    Na trzích šla velmi často zaslechnout i čeština. Zeptal jsem se tedy i českých turistů, zda o demonstraci vědí. „Nevíme nic, jsme tu s kamarádkami na nákupech a trzích a moc se nám to tu líbí. Proč si to kazit demonstrací. Sice chápu, že Němci na rozdíl od nás s uprchlíky skutečně problém mají, ale stejně bych na tu demonstraci nešla,“ sdělila mi paní Hana, která na trhy do Drážďan jezdí už třetím rokem.

    S blížící se šestou hodinou bylo na čase opustit svět radosti a dobré nálady vánočních trhů a přesunout se na nedalekou demonstraci, kde jsem očekával situaci naprosto opačnou. U opery zatím bylo jen několik policistů, kteří se sem začali sjíždět. Z PEGIDY nebo demonstrantů zatím nikdo.

    Začne to až v půl sedmé, ale teď by měla začít demonstrace proti PEGIDĚ. Všechno by ale mělo proběhnout bez nějakých střetů a konfliktů, demonstrující z obou skupin se k sobě nedostanou,“ informoval mě jeden z policistů a řekl mi, kudy dojdu k protidemonstraci.

    Lidí se snaží demonstrovat každý týden

    Na místě demonstrace proti PEGIDĚ bylo policistů mnohem víc. Odhadem zde bylo přistaveno tak 20 aut. To působilo poněkud nepoměrně k počtu demonstrantů. Navzdory tomu, že pochod už měl začít, bylo zde pouhých zhruba 50 lidí.

    První problém nastal, když jsem se pokoušel demonstrující vyfotit. „Žádné fotky a když už, tak nesmí být vidět nikomu do obličeje,“ jal se mě informovat jeden z demonstrantů. O něčem jako novinářská licence slyšet nechtěl, novináři byli dle jeho mínění pouhými sluhy establishmentu.

    Pokusil jsem se tedy najít někoho sdílnějšího.

    Proti PEGIDĚ se snažíme demonstrovat každý týden, někdy se to povede někdy ne,“ řekla mi Sabine, která v Drážďanech studuje ne univerzitě. Ani ona si nepřála být fotografována, prý proto, aby si ji někdo z organizace nenašel. Výhrůžek má za sebou na internetu kvůli svým aktivitám mnoho a nechce, aby je někdo zrealizoval.

    Nejvíce nás bylo asi 900, to bylo když měla 19. listopadu PEGIDA první výročí. Jich tam ale bylo asi 20 tisíc. Dneska to bude slabé, protože prší,“ popisuje Sabine nepoměr v počtech demonstrantů na jednotlivých stranách. Říká, že párkrát na protidemonstraci dorazili i lidé z Čech. „Vím o pár Češích, co s námi demonstrovali. Byli z Liberce, Ústí a Mostu.“

    Na protipegidovské demonstraci se toho moc neděje. Přijela dodávka s reproduktory a lidé si spíše jen povídají a občas má někdo proslov o toleranci a nutnosti bojovat s rasismem. Přesouvám se tedy na demonstraci PEGIDY, která má začít za 10 minut.

    Žádně velké pódium jako na pražských demonstracích organizace nemá. Vystačí si s malým nákladním autem, na jehož korbě stojí řečníci. Před nimi jsou reproduktory a páskami vymezený prostor pro handicapované. 10 minut před oficiálním zahájením je zde jeden vozíčkář, jeden muž bez nohy a zhruba 50 demonstrantů. Ti se baví o drobném zpoždění kvůli dešti.

    Náměstí se začíná plnit. Z reproduktorů hrají koledy a na pódium se chystá hlavní tvář PEGIDY Lutz Bachmann spolu s dalšími členy hnutí a hosty. Zhruba v 18:45 místo koled začíná hrát jakási hymna, lidí je zde tou dobou něco kolem 500, ti si hymnu pobrukují. Jak zjišťuji, skladbu pro PEGIDU složil anonymní skladatel z Drážďan. Během večera zazní ještě několikrát.

    Jako první hovoří sám zakladatel PEGIDY Lutz Bachmann. Lidí stále přibývá a on všechny vítá a předčítá základní teze organizace. Hovoří o aktuálním dění, kde vyslovuje nesouhlas s nasazením německých vojáků na Blízkém východě, když bojeschopní muži z oblasti prchají do Německa. Za to sklízí nadšený potlesk.

    Po Bachmanovi nastupuje k mikrofonu zahraniční host, Brit Tommy Robinson. I on varuje před nebezpečím islámu a vyzývá Evropu k jednotě. Celkově zatím v projevech nezaznívá nic, co by neříkali čeští antiislamisté. Robinson upozorňuje, že 6. února by měly proběhnout demonstrace PEGIDY po celé Evropě a zmiňuje i Českou Republiku.

    Robinsona na pódiu střídá teolog Ernst z Norimberku. Ten kromě kritiky Evropské unie sděluje svůj nevybíravý názor na islám. „Říká se, že terorismus nemá náboženství, já ale říkám, že terorismus je náboženství,“ říká Ernst a sklízí potlesk.

    Po projevu teologa Ernsta se dav, který čítá zhruba 8 tisíc lidí, dává v dešti na pochod. Mám čas navázat kontakt s jednotlivými demonstranty. Většinou jsou to starší lidé, od pohledu obyčejní Němci. Je tu i pár osob, které by mohly svým vzhledem vyvolat podezření, že jsou pravicoví radikálové, nicméně nikdo nevyvolává žádné konflikty a všichni se chovají na poměry demonstrace dosti spořádaně.

    Mnoho lidí nese vlajku připomínající vlajku Norska, akorát bílé pruhy jsou na ní nahrazeny žlutými. „Je to vlajka povstalců proti Hitlerovi vedenými Von Stauffenbergem. I my se cítíme být povstalci,“ vysvětluje mi význam vlajky jeden z důchodců. Mnoho lidí má prapory měst nebo spolkových zemí, odkud pochází, a různé transparenty převážně proti německé vládě a Angele Merkelové.

    Česko se má od Němců ještě co učit

    Většina demonstrantů neprojevuje radikální názory a na rozdíl od samotných řečníků se snaží být ve své kritice imigrantů a islámu věcní. „Nechci zde radikální islám, protože každá radikální ideologie je špatná, ale pokud se muslimové chovají slušně, tak mi nevadí,“ říká mi jeden z nich.

    Dávám se do řeči s třicátníkem Georgem, který chodí na demonstrace pravidelně. Vede ho k tomu nesouhlas s politikou Angely Merkelové a strach z toho, že uprchlická vlna jednoduše nepůjde zvládnout. Sám ale radikálními řešeními šetří. „Rozhodně nejsem pro potápění člunů nebo střílení na hranicích a myslím, že proti tomu je většina lidí tady. Spíš se všichni bojí, že není v silách Německa příval tisíců imigrantů zvládnout,“ říká Georg během pochodu.

    Georg je zároveň sám dost zklamaný z toho, že akcí PEGIDY se účastní pravicoví radikálové. „Není to dobré, většina lidí na demonstracích je proti rasismu a antisemitismu, ale bohužel se toho chytnou i tací, kteří mají jiný názor. Ten s nimi nesdílím a myslím, že nejsem sám,“ říká mi.

    Průvod vede kolem sídla místních novin, kde lidé křičí o lživých médiích a kolem vládní budovy státu Sasko, kde pro změnu dav křičí o nepřátelích lidu. Celkově je ale atmosféra mnohem méně vyhrocená než na českých demonstracích.

    Po návratu před operu Bachman chválí demonstranty, že i v dešti nezůstali doma a dává slovo dalšímu řečníkovi, kterým je Siegfried Daebritz. Ten ve svém projevu poměrně nadneseně kritizuje německé politiky a vyvolává v demonstrantech kromě bučení i smích.

    Již během Daebritzova proslovu se začne ozývat pískot na píšťalky. Ten na místo doléhá z demonstrace proti PEGIDĚ, která se přesunula poblíž opery. Demonstrující odděluje několik policejních vozů a policistů, k žádnému konfliktu nedochází.

    Závěr demonstrace je poněkud překvapivý. Bachmann se ptá demonstrujících, jestli někdo nechce zazpívat německou hymnu. Přihlásí se žena, která se představí jako Maria, a tisícihlavému davu zpívá, nutno dodat, že docela hezky. Všichni se přidávají, dokonce i policisté. Jen z protidemonstrace stále zní pískot a řehtačky.

    Demonstrace končí a lidé se pokojně rozcházejí. Musím přiznat, že relativní pokojnost demonstrace mě překvapila. I složení lidí šlo poněkud mimo mé představy. Očekával jsem spíše lidi s radikálními názory a kromě některých řečníků jsem se nedočkal.

    Mezi demonstranty byli pravicoví radikálové, příznivci Ruska, rasisté a xenofobové a byla by lež tvrdit, že ne. Zastíněni však byli valnou většinou úplně normálních Němců nespokojených se současnou situací a snažících se i přes populistická prohlášení nad problémy přemýšlet a zachovat si lidskost. Kéž by si z toho vzali někteří čeští demonstranti příklad.

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 5:00 čtvrtek 31. března 2016. Anketa je uzavřena.

    • Super
      54
    • Trapas
      24
    • Cože
      12
    • Tvl
      12
    • Haha
      11
    • Sladký
      11