Aneta byla ve věku 23 let nalezena mrtvá ve svém bytě, přičemž na jejím těle bylo nalezeno třináct bodných ran, z nichž tři zasáhly srdce. Policie tehdy případ uzavřela jako sebevraždu způsobenou toxickou psychózou po užití kokainu. Sádkův dokument se k této verzi staví kriticky a divákům předkládá nové otázky i nejasnosti kolem případu, který byl před lety uzavřen, avšak nikdy neukončil bolest Anetiny rodiny.
„Na ten film půjde půlka Kladna, všichni si to dobře pamatují, nikdo nevěřil policii,“ poznamenal před projekcí kladenský advokát Tomáš Vyborčík, který dlouhé roky zastupoval Anetinu matku, Annu Rodovou, v jejím boji za očištění jména své dcery. „To, jak byl případ uzavřen, zanechalo v místních obrovskou hořkost.“
Po skončení filmu následovala diskuze s režisérem, během které diváci kladli otázky týkající se jak Anetiny smrti, tak procesu vyšetřování. „Včera to bylo silné. Když jsem do tohohle sálu vcházel, bušilo mi srdce jak blázen,“ přiznal Sádek, který jako první otázku položil právě dotaz, kdo Anetu osobně znal. „Aneta byla mladá, sportovala, měla spoustu přátel, ambice i lásku. Nic, co by naznačovalo, že se jedná o osobu v těžkém psychickém stavu. Její smrt a nestandardní vyšetřování nezasáhly jen její matku, ale celé město.“
Diváci v sále, mnozí z nich sousedé, spolužáci, nebo známí Anetiny rodiny, reagovali na dokument s viditelným napětím a občasnou nevěřícností. „Chtěla bych moc poděkovat za způsob, jakým je film zpracovaný. Ukazuje všechny možné pohledy, nezaujatě, ale s ohledem na citlivost tématu,“ vyjádřila se jedna z přítomných po projekci. „Děkuji a držím vám palce v dalších dnech,“ dodala s obdivem.
Další divák ocenil, že dokument nebyl vytvořen pro senzaci nebo sledovanost: „Nejde o senzaci, ale o pravdu. Jsou dva tábory. Jeden přeje Anetě klid, už nechce slyšet o této bolesti. Druhý tábor ale nechce, aby se na ni zapomnělo.“
Na konci debaty se režisér znovu obrátil na publikum s otázkou, kolik z nich by bylo ochotno promluvit do filmu o Anetě a o jejích přátelích, kteří byli v době její smrti poblíž. Zvedly se jen dvě ruce. I po deseti letech je pro mnohé případ stále citlivý a plný otázek, na které se dosud nenašla uspokojivá odpověď.
Diváci odcházeli z projekce v hlubokém zamyšlení. Dokument Aneta vynesl na povrch nejen detaily záhadné smrti, ale také ukázal, jak snadno může společnost zapomenout na ty, kteří zmizí v labyrintu nevyřešených otázek. Sádek svůj film nezakončuje jasnými odpověďmi; nechává diváky odejít s tíhou vlastních úvah.
„Co si o tomhle případu budete myslet na konci vy, je čistě na vás,“ řekl Sádek v úvodu filmu. A skutečně – po dvouhodinové projekci a debatě plné emocí zůstávají přítomní rozpolcení.
Kladno, město, kde Aneta Rodová prožila většinu svého života, teď čelí reflexi nad tím, jak rychle se příběh někoho blízkého může stát pouhou statistikou. Její jméno a její osud budou i nadále rezonovat, dokud nezískají pravdu, po které tolik lidí, včetně její matky, stále touží.
Fotogalerie |