Uprchlická krize ani po dvou letech nepolevuje a státy Evropské unie musí řešit, co dělat s několika miliony uprchlíků, kteří do Evropy dorazili nejčastěji ze zemí Blízkého východu a severní Afriky. Kritici varují před tím, že uprchlíci představují pro státy nadměrnou finanční zátěž. Audit sociálních dávek vyplácených migrantům v rakouské Vídni ukázal, že tyto obavy jsou oprávněné.
Podle informací, které předložil rakouský deník Kroner Zeitung, téměř polovinu osob, které ve Vídni pobírají sociální dávky, tvoří právě uprchlíci. Měsíčně zde přes 77 tisíc cizinců inkasuje v přepočtu zhruba 22,5 milionu korun. Paradoxem je, že nejpočetnější skupinou migrantů jsou Turci, v jejichž zemi není ani nehrozí na rozdíl od jiných států válka.
Alarmující je i skutečnost, že u 17 % procent uprchlíků, kteří se přihlásili k čerpání sociálních dávek, není vůbec jasné, jaké mají občanství. To svědčí o chaotičnosti a zneužívání sociálního systému, do něhož plynou peníze rakouských daňových poplatníků, které se následně přerozdělují i lidem, o kterých se prakticky nic neví.
Sociální pracovníci přitom už v minulosti anonymně pro deník Kroner Zeitung uvedli, že mnozí migranti na dávkách pobírají částky vyšší, než je průměrná mzda pracujících Raušanů. „Za pouhé čtyři roky narostly náklady ze 626 milionů na 1,6 miliard eur. Kontrolní mechanismy navíc naprosto selhávají a peníze dostávají cizinci bez identifikačních dokumentů či děti, které vůbec není možné vypátrat,“ uvádí deník.
„Téměř každý druhý příjemce dávek není rakouského původu, přičemž ještě před šesti lety to bylo „pouze“ 29,6 %. Nejvíce jich pochází ze Sýrie (12 602) a Turecka (8058). Dohromady se jedná o 36 300 osob, byť úřady doposud hovořily o 24 000 lidech,“ předkládá alarmující skutečnost deník. Upozorňuje i na fakt, že u většiny případů hodných přezkoumání úřady nic nedělají a jen pokračují ve vyplácení peněz, na které často jejich příjemce ani nemá nárok.
Fotogalerie |
26
18
16
15
11
10
