„Nad hejnem černých vran teď stahujou se mraky bolesti z nezhojených ran. Vojáci prší na vojáky, a jak se země blíží, je pod padákem každý sám. Za letu vytahujou praky a kamením, co tíží, pálí do všech stran.“
To je úryvek z textu písně Vrány taky písničkáře Davida Stypky. I když na první pohled se může zdát, že jde o metaforickou splácaninu jak od kapely Kryštof, jeho první singl si zaslouží detailnější pozornost.
I když sám hudebník prohlásil, že píseň není ani konkrétně o České republice, ani přímo o rasismu či xenofobii, uznal, že angažovaná určitě je. Vyjadřuje v ní osobní frustraci nad současným stavem věcí v souvislosti s uprchlickou krizí.
Nestojí ani na straně uprchlíků, ani na straně samozvaných domobran, o kterých zpívá - naopak. Mluví o tom, že jim nic nezazlívá, protože sám se občas nechá strhnout. Jeho cílem bylo vyjádřit vlastní znepokojení z toho, jak se mění způsob uvažování lidí.
Nejsme schopni posoudit, zda jde o hudební veledílo, rozhodně jde o nejkultivovanější umělecký projev na toto téma.
Klip je rozhodně lepší, než ty z nabídky skupiny Ortel, hudba se lépe poslouchá a text je o vesmír inteligentnější než u písně Olivie Žižkové Evropo dýchej.
David je muž středního věku bez skandálů, s jemně „do hipsterska“ laděnou image, který živí dvě děti a přítelkyni. Mluví rozvážně a tu a tam jeho přízvuk prozradí, že v srdci je to jen obyčejný kluk z Moravy.
I díky tomu je ideálním kandidátem na idola spíše „té prosluněné strany“. Protože; protiuprchlicky naladěnou část české společnosti začínající hudebník zřejmě zrovna elegancí a sofistikovaností neosloví.
Fotogalerie |
