Berdych po letech promluvil: Začínal jsem u Jonáka, dnes se s policisty zasměji

Potkat ho na ulici, ani si ho nevšimnete. David Berdych teď působí na první pohled jako dobrák od kosti, hodný táta, skvělý parťák na pivo. Ve skutečnosti přitom jde o chlapíka z učebnic o organizovaném zločinu, z nichž se učí na policejních akademiích. O tom, jak se stal hlavní tváří tzv. Berdychova gangu, který se dal do party s policií, unášel a vydíral podnikatele, vyprávěl v dokumentárním cyklu Polosvět na ČT2.

Policie dodá tip na bohatého podnikatele, ten je přepaden, unesen, okraden, vydírán, často je s ním zacházeno velmi brutálně a v nejednom případě dojde i na smrt. Když přijde na vyšetřování, znovu je míč na straně mužů v uniformách, kteří vše zahrají do autu. 

Takto ve zkratce fungoval Berdychův gang, který právě kvůli prorůstání do policejních sfér platí za vrcholek českého organizovaného zločinu. A to i přesto, že David Berdych nebyl žádný mafián v drahém obleku, ale spíše loupežník v teplákovce.

Sám vlastně odmítá, že by on byl skutečným šéfem skupiny, která měla nespočet loupeží a únosů na svědomí.

„Hlavní šéf skupiny byl pan Žalud. My jsme mu říkali i Ministr. Tehdy mu bylo k padesáti letům, byl zkušený, mně připadal jako nějaký agent. Když jsme s něčím přišli, řekl jsem mu, o co a koho jde, a on přišel s cennými informacemi, proběhla nějaká lustrace, to policie umí,“ vypráví David Berdych v pořadu Polosvět.

David Berdych

Právě podnikatel Žalud byl podle něj tím, kdo organizoval schůzky s policisty. Například velice pečlivě na každou z nich nakoupil novou sadu telefonů, které se pak odevzdávaly.

Jak se sám Berdych do polosvěta zločinu dostal? To v souvislosti s posledními týdny, kdy divácké rekordy trhá seriál Devadesátky, překvapí málokoho. Začínal v Jonákově Discolandu Sylvie jako vyhazovač.

„Discoland byl v té době nejlepší diskotéka, kde se všichni lidé všelijak promíchávali, scházeli, předávali si moudra. A z toho pak vznikla spousta kauz a příběhů. Včetně toho mého,“ usmívá se Berdych.

David Berdych v době, kdy žádal o podmínečné propuštění. To soud zamítl.

„Já byl mladý sportovní kluk, který se vždycky v někom zhlédl, byla doba videí a já si vždycky našel nějakého hrdinu. Dobře jsem dělal karate, vážil jsem 78 kilogramů, byl jsem hubený, ale byl jsem zase rychlý a uměl jsem všechno možné. Tak si mě pan Jonák vyzkoušel a přijal mě. A tam začala ta moje šikmá plošina,“ vzpomíná.

Lákaly ho pochopitelně peníze, které v Discolandu Sylvie létaly vzduchem. A jak vzpomínají pro změnu ostatní, Berdych byl schopen udělat prakticky cokoliv. 

„Vymýšleli jsme, jak se dají vydělat další peníze. Discoland byl na ně zlatá žíla. Pak vznikla první skupinka různých vymáhání všelijakých pohledávek a nějakých přepadení, za něž jsem byl odsouzený,“ krčí rameny David Berdych.

S kumpány řádil skoro deset let, od poloviny devadesátek do roku 2004, kdy spadla klec. Za normálních okolností by se tak stalo mnohem dříve, jenže to by Berdycha a spol. nesměli krýt policisté.

David Berdych krátce po propuštění z vězení. Na snímku přítelkyně, která na něj čekala celých 11 let. Později se vzali.

Berdychův gang a jeho spolupráci s muži zákona nakonec rozkryli vyšetřovatelé Helena Kahnová a Tomáš Gregor, tehdejší partneři, kteří se rozhodli proti vlastním kolegům napojeným na mafiány jít. 

Pikantní je, že to byl nakonec právě David Berdych, kdo pomohl dostat do vězení desítky svých někdejších kumpánů. Rozhodl se vypovídat a spolupracovat, a to výslovně právě s dvojicí Kahnová a Gregor. Dnes si nimi tyká, mluví o sobě navzájem křestními jmény a občas se i vídají.

„Ten moment nastal na kavalci v olomoucké vazební věznici. Při těch bezesných nocích, kdy jsem přemýšlel, co se mnou bude, jsem se spontánně rozhodl, že to udělám. Promluvil jsem si s rodiči a přítelkyní, řekl jsem, že to beru sportovně, budu to brát jako profík a budu vypovídat,“ vzpomíná Berdych.

„Vím, že Helena s Tomáš, já jim budu říkat takhle, protože jsem zvyklý, měli jednak svoje informace, jednak to nikdy nevzdali. Proto tenkrát, když jsem začal vypovídat, jsem chtěl vypovídat před nimi. Byl jsem přesvědčený, že když to nevzdali doteď, nevzdají to ani potom. Že se na to nevykašlou a dotáhnou to do konce,“ dodává.

Nakonec David Berdych vyfasoval jedenáct let. Propuštěn byl v roce 2015. Kahnová mu zajistila, že se ve vězení nesetkával s lidmi, proti nimž vypovídal. 

„Dnes jsem na svobodě šestým rokem. Policisté mě třikrát zastavili a pokaždé z toho byla komická scénka. Vyjeli si, kdo jsem, pak mi řekli, abych vystoupil. ‚Jste to opravdu vy?‘ Já říkám: ‚Jsem to opravdu já.‘ A oni: ‚Tak to mi nikdo neuvěří.‘ Tak mě zase posadili, nechali mě dýchnout, udělali všechny možné testy, prohlédli auto, asi jestli nevezu zbraně, a nechali mě jet,“ směje se Berdych.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 18:44 pondělí 30. května 2022. Anketa je uzavřena.

  • 31
  • 16
  • 13
  • 8
  • 6
  • 5