Lenka Klicperová pracuje jako šéfredaktorka měsíčníku Lidé a Země, Markéta Kutilová pracovala v Lidových novinách a jako koordinátorka společnosti Člověk v tísni. Společně vyrazily do Iráku a přes řeku Tigris pak do zbídačené Sýrie.
Lenka Klicperová a Markéta Kutilová dokumentují životy obyčejných lidí ve válečné zóně.
Ještě než překročily řeku, dýchala na ně drsná realita tamního světa ze všech stran. Cestu k Tigridu lemují uprchlické tábory s ostnatým drátem a ve stánku na ulici si zde nekoupíte párek v rohlíku, ale neprůstřelnou vestu.
Přebrodit jen tak ale nemůžete, musíte mít speciální povolení. To Lence s Markétou zařídil jeden z místních, který kdysi studoval v Československu. S převozníkem už se dobrodružky dostaly přes Tigris do Sýrie asi za půl minuty. „Zdá se nám to až neskutečné, ale příprava těch třiceti sekund trvala několik měsíců intenzivní práce,“ píší v deníku.
Ženské bojovnice jednotek YPJ.
Za řekou pak čekal takzvaný fixer, tedy domluvený kontakt mezi místními, který cestovatelkám pomáhá s prací a překládá.
„Asfaltová silnice, po níž jsme jely v Iráku, se mění v kamenitou hrbolatou prašnou cestu, vily s klimatizací střídají domky z uplácané hlíny a místo nákupních center jsou tu jen malé zaprášené obchůdky se smíšeným zbožím,“ popisují rozdíl mezi dvěma světy ve svém deníku.
Relativně civilizovaný svět střídá poušť, pokrytá zastaralými těžebními věžemi. Cesta pokračuje v doprovodu bojovníků z kurdských milic YPG severem Sýrie až do zvláštního města Al-Qamishli. Zvláštního proto, že část města stále ovládá Asadův režim, část obývají svobodní Arabové a část ti, kteří jsou loajální Islámskému státu. Jak vypadá takové soužití si nejspíš nedokáže nikdo z nás tady v ČR představit.
Lenka Klicperová a Markéta Kutilová dokumentují životy obyčejných lidí ve válečné zóně.
To je zatím první cíl na divoké cestě nehostinným krajem. S novinářkami jsme v kontaktu, jejich cestu budeme dále bedlivě sledovat a přejeme jim hodně štěstí!
