Ve veřejném prostoru se přitom objevují na cukr protichůdné názory, kdy se údajně ani experti nemohou shodnout, jestli je zdanění dobrou cestou. Zástupci výrobců se navíc srdnatě bijí za to, aby zdanění slazených nápojů nebo cukru obecně pokud možno vůbec nebylo na stole. Podle Elišky Selinger je to ovšem chyba.
„Zdaněné nápoje mají lidé tendenci méně nakupovat a konzumovat. Nejvýznamnější efekt je ale na straně výrobců, protože každý se samozřejmě snaží svůj produkt dostat do méně zdaněných kategorií. Což znamená, že výrobci začnou snižovat obsah cukru ve svých produktech. A to zas vede k tomu, že i lidé, kteří kupují nápoje stále stejně, vlastně cukru vypijí méně. V zahraničí je již prokázaný vliv na pokles konzumace cukru, pokles ošetřených zubních kazů, a nebo i BMI,“ řekla pro Expres Selinger.
Zdanění slazených nápojů je běžné v celé řadě zemí Evropy i světa a podporují je odborné organizace. Zrovna v Česku je na zavedení podobných opatření nejvyšší čas. Česko má totiž třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí Evropské unie. Podle Státního zdravotního ústavu trpí nadváhou 60 procent Čechů, na což má cukr velký vliv. Právě z nápojů pochází až čtvrtina konzumovaného cukru. Zdanění nápojů funguje prokazatelně velmi dobře, ale nemusí to být podle Selinger jediné opatření.
„Dalším možným opatřením je třeba regulace marketingu cílícího na děti. Je asi fér se ptát, proč by děti, v citlivém období života, ve kterém neumí zvážit důsledky svého chování, měly být vystaveny intenzivní reklamě nabádající ke konzumaci produktů, které neprospívají jejich zdraví. Dobře osvědčenou metodou je různá forma označování na obale potravin. Může se jednat o jednoduché varovné symboly typu „příliš cukru“ nebo značky, které berou v potaz i jiné živiny a celkovou kvalitu potraviny, třeba Nutri-Score,“ řekla Selinger s tím, že děti by určitě neměly dostávat slazené nápoje jako součást státem dotovaného školního oběda.
Děti ani dospělí cukr k životu nepotřebují. Pít různé slazené limonády je cesta k obezitě a zdravotním problémům.
„Cukr v tekuté formě snáze proniká do mezizubních prostor a výrazně přispívá k rozvoji zubního kazu. Nadměrný příjem volného cukru přispívá k rozvoji nadváhy a obezity a ta je rizikovým faktorem pro celou řadu nemocí, včetně srdečních onemocnění nebo několika druhů rakoviny,“ varuje Selinger.
Přes všechny tyto jasné argumenty, které jsou známy již delší dobu, se stále se slazenými nápoji nic neděje. Běžně je možné vidět děti popíjející různé limonády nebo energetické nápoje. Ministerstvo zdravotnictví žádnou regulaci v tomto směru do voleb nechystá, debata, která běžela ještě loni, potichu skončila. Situace tedy je nadále stabilně nedobrá, politici to ale řešit nehodlají.
Není proto divu, že se firmám, které se zabývají výrobou slazených nápojů, u nás velmi daří. Podívali jsme se na jejich výsledky a jsou velmi pěkné.
Společnost Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, která kromě Coca-Coly vyrábí Fantu nebo Sprite, v roce 2022 měla čistý zisk 49,7 milionů korun.
Firma Mattoni 1873, která vyrábí pro Česko Pepsi, Mirindu nebo Mountain Dew, zvýšila v roce 2023 své tržby na 22 miliard korun.
Také krnovská Kofola, která kromě Kofoly vyrábí také Vineu, Korunní a Ondrášovku, měla loni tržby 11,3 miliardy korun, z čehož nejvíce připadá právě na divizi nápojů.
Fotogalerie |
