O problému, který byl dosud tabu, informovala německá média. Například server Bild.de se odkazuje na Lothara Wielera, šéfa Institutu Roberta Kocha, který o vysokém počtu infekcí koronavirem mezi migranty mluvil koncem února během online konference s dalšími lékaři.
„Je to skutečný problém,“ připouští Wieler.
Mezi několika německými lékaři zapátral i server Focus.de. Konkrétních čísel se sice nedočkal, protože žádná podobná statistika neexistuje, lékaři se ale prakticky jednohlasně shodují, že migranti tvoří značnou část pacientů hospitalizovaných s covidem-19.
„Je to pravda, pacienti s migračním původem mají mezi hospitalizovanými nadměrné zastoupení. Zejména ve druhé koronavirové vlně to je obrovský podíl mezi pacienty, kteří vyžadují léčbu,“ řekl serveru lékař, který si přál zůstat v anonymitě.
A problém mají i další země, kam migranti z Blízkého východu, severní Afriky, Turecka či Balkánu putují.
Už v prosinci list Basler Zeitung napsal, že na švýcarských jednotkách intenzivní péče je obrovský podíl migrantů, hovořil dokonce o 70 procentech. Jeden rakouský lékař zase potvrdil, že na jeho vídeňské klinice tvoří migranti asi 60 procent hospitalizovaných. V souvislosti s tím mají značný podíl i na úmrtnosti.
O důvodech Focus diskutoval s odborníky a zjistil, že je jich celá řada.
Jedním z nich je pochopitelně chudoba, kterou mnoho migrantů trpí. Bydlejí v nejrůznějších zařízeních, provizorních obydlích, stísněných prostorech a často je sdílejí s celou řadou dalších azylantů. Nemají auta, takže často cestují hromadnou dopravou.
Podle serveru také migranti pracují jako levná síla v továrnách, které fungují i přes lockdown a opatření se tam příliš neřeší, například v masokombinátech a podobně.
Problém je i s dostupností zdravotní péče, navíc řada migrantů je v zemi nelegálně, takže se bojí u lékaře hlásit. Vázne také informovanost, načež se mezi cizinci snadno šíří dezinformace.
„Některými kulturami se šíří názor, že koronavirus není nic hrozného a ve skutečnosti stačí, když se budete správně modlit,“ popisuje pro Focus další z lékařů.
Problém ovšem není zdaleka jen u nových migrantů, kteří do Německa přicházejí z Afriky s prázdnými kapsami. Covid-19 se masivně šíří také v zavedeným komunitách, například těch tureckých, kde žijí celé rodinné klany.
Problém nastává třeba v případě tradičních muslimských svateb či pohřbů, jichž se účastní nejrůznější rodinné větve.
Jako příklad Focus uvádí událost z loňského léta, kdy se v Essenu odehrál pohřeb otce vysoce postaveného člena kurdsko-libanonského klanu. Sjelo se na něj bezmála 800 lidí, ačkoliv v té době platil zákaz shromažďování pro 150 a více osob. Nikdo neměl roušky a o dodržování rozestupů asi není třeba mluvit.
Navíc cizinecké klany, které jsou v Německu dlouhodobě problém i po bezpečnostní stránce, často žijí v uzavřených komunitách a není výjimkou, když pod jednou střechou bydlí celé generace jedné rodiny.