Karlos Vémola je zvyklý mít věci pod kontrolou. Trénink, tělo, peníze, rodinu, sociální sítě, svůj obraz navenek. Jenže vazba je přesný opak. A podle textu bývalého vězně a dnes spisovatele Daniela Flaszy, který si podobným peklem prošel, je právě tohle první rána: ne hlad, ne zima, ale pocit, že neřídíš vůbec nic.

Bývalý dealer popisuje vazbu jako procesní opatření, které není trest, jenže v praxi bývá tvrdší než výkon trestu, protože člověk žije v izolaci a hlavně v nejistotě. Neví, jak dlouho to potrvá, co se děje venku, co na něj mají, co bude zítra. A tahle nejistota je motor, který mele hlavu.

„Nejde jen o omezení osobní svobody, ale především o dlouhodobý tlak na psychiku, který je často nastaven tak, aby obviněného dostal do stavu nejistoty, izolace a existenčního ohrožení.“ A pak přichází věta, která je v tomhle příběhu úplně klíčová: „Právě v takových podmínkách se může člověk zlomit a začít spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení.“

Vémolův případ je podle něj o to drsnější, že kombinace vazby a velmi závažného obvinění vytváří tlak, který má jedno základní riziko: že se člověk psychicky sesype a začne dělat rozhodnutí, která by venku nikdy neudělal.

Vazba podle Flaszy funguje jako dlouhodobý stres test, ve kterém se může obviněný zlomit a začít spolupracovat, protože má pocit, že jiná cesta už není. Jak takový nápor vypadá v realitě? „To znamená výrazné omezení kontaktu s okolním světem, žádné návštěvy, žádné telefonáty a přísný dohled nad jakoukoli komunikací.“ A i když člověk není odsouzený, v praxi žije zavřený ve své hlavě. „Obviněný tak zůstává prakticky izolovaný, bez běžného kontaktu s rodinou a blízkými, odkázaný jen na advokáta a na vlastní myšlenky.“

A pak jsou tu ty „malé“ věci, které zní jako detail, ale ve vazbě jsou to denní rány do komfortu. Flasza popisuje podmínky úplně konkrétně: „Strava bývá výrazně horší než ve výkonu trestu, sprchování je obvykle povoleno jen dvakrát týdně a denní režim je striktně řízen.“

Pro chlapa, který roky fungoval na přesném režimu, stravě a tréninku, tohle není nepohodlí. To je rozbití rutiny, která vás drží psychicky v klidu.

Karlose Vémolu vedou do nemocnice

A teď si do toho přidej ještě zdravotní kapitolu, protože Vémola byl nedávno kvůli problémům s čelistí převezen do nemocnice na zákrok a pak zpět do vazby, to je další tlak navíc. Bolest, omezení, únava, a pak návrat do režimu, který vám nic neulehčí. Flasza právě u takových lidí připomíná, že každý den ve vazbě znamená ztrátu kontroly nad tím, co se děje venku, a zároveň nekonečné přemílání důsledků.

A jak dlouho to může trvat. V podobně rozsáhlých kauzách se vyšetřování táhne měsíce, někdy i roky, a že vazba se může protahovat, není to nutně krátká epizoda. „Je reálné a poměrně pravděpodobné, že ve vazbě zůstane až do hlavního líčení.“ To je přesně ten moment, který lidem venku často nedochází. Nejde o pár nocí, jde o dlouhý tlak bez jasného data konce.

Flasza to uzavírá větou, která sedí na Vémolu i na kohokoliv jiného. „Celkově jde o mimořádně těžký životní moment, který kombinuje fyzické nepohodlí, psychický tlak, sociální izolaci a nejistotu ohledně budoucnosti.“ A dodává proč to nepíše od stolu: „Sám vím, o čem mluvím, protože jsem to také zažil.“

Vémola byl před Vánoci obviněn v drogové kauze. Podle policie jde o zvlášť závažnou trestnou činnost spojenou s nakládáním s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Případ je podle vyjádření policie vedený jako organizovaná trestná činnost s mezinárodním přesahem, v níž jsou obvinění tři lidé. V případě odsouzení jim hrozí vysoké tresty, u části obviněných až 18 let vězení.

Karlos Vémola terčem AI posměchu

Soud pak rozhodl, že Vémola půjde do vazby.Jde o zajišťovací opatření v průběhu vyšetřování. Podle jeho obhájce byla vazba uvalena kvůli obavě z možného útěku, a to hlavně proto, že mu hrozí vysoký trest. Státní zástupce chtěl jako důvod vazby prosadit i obavu z ovlivňování svědků, tomu ale soud podle obhajoby nevyhověl. Advokát proti vazbě podal stížnost a Vémola vinu odmítá.

Daniel Flasza je bývalý vězeň, který si prošel českým kriminálem kvůli kokainu a svoje zkušenosti pak přetavil do knihy Muklové a Šlajsny, kterou sám popisuje jako „opravdový příběh o kilech kokainu, českém vězení a jedné nápravě“. Knihu vydalo Okraj media s.r.o. a v posledních měsících se z ní stal výrazný titul pro čtenáře, kteří chtějí syrový popis toho, jak systém funguje zevnitř, bez romantiky a bez přikrášlování.

Fotogalerie 9 fotografií