Letos je to přesně sto let od pandemie španělské chřipky, která zabila šedesát až sto milionů lidí. Dosud se ale nenašel žádný lék, který by případnou katastrofu dokázal zastavit.
Chřipkový virus se navíc každý rok obměňuje a je nepředvídatelný. Když totiž virus zmutuje, očkování nebo léky se stávají neúčinnými.
Během španělské chřipky zemřelo až sto milionů lidí a další stovky milionů onemocněly. Panují tak obavy, že se to stane znovu a nebude možné udržet všechny veřejné služby v provozu.
Pokud by Zemi pandemie chřipky skutečně zasáhla, obětí by podle profesora Roberta Dingwalla bylo ještě víc. „S ohledem na nárůst populace by dnes zemřelo asi 400 milionů lidí,“ říká.
Chřipka je podle vědců nestálým a špatně kontrolovatelným virem, proto moderní společnost tolik ohrožuje. Kromě pandemie jsou na žebříčku hrozeb pro lidstvo ještě přírodní katastrofy a terorismus.
Virus chřipky mutuje každoročně, ale aby se stala nákaza smrtící, musel by se virus proměnit podstatně více. Ani to ale není neobvyklé, děje se to zhruba každých třicet let.
„Podmínky jsou příznivé, může se to stát klidně zítra,“ tvrdí Jonathan Quick z Globální rady pro zdraví (GHC).
Naštěstí, i když neexistuje lék na samotnou chřipku, lékaři jsou v dnešní době schopni dobře léčit druhotné infekce spojené právě s tímto onemocněním. Na ně při nákaze umírá nejvíce lidí.
Fotogalerie |
