Chystání svačin

To je obrovský guilty pleasure každého Čecha, jenž jede do Chorvatska autem. Jestli je jídla dost, proč tam navíc bylo to rajče, jak nakrájet zeleninu, zda chystat i ovoce na osvěžení a jestli bylo opravdu nutné krájet jablka, která hnědnou. Bára vyrážela s kamarádkou do Chorvatska už v červnu, aby se nepotkaly s dětmi a rodiči na prázdninách, a dva dny obě trávily diskuzí nad tím, co se bude jíst v autě, kdo udělá jaké kafe do termosky, do jaké se to dá tašky, v jakém pořadí se to naskládá na sedačky, co se má sníst první a hlavně co se bude chystat za rok.

P.S. Dohodly jsme se, že budou pro změnu zapečené toasty, kafe bylo super, akorát jsme koupily zbytečně malé kelímky, krájenou papriku vynecháme, ta měkne a je pak hnusná, a okurka se bude krájet bez slupky, protože to leze do zubů.

Koruny versus kuny

Ze začátku je v tom obrovské opojení, které vydrží asi tak do třetího dne, pak se někdo během večeře jen tak letmo podívá na bankovní účet v mobilu, začne panika násobení čtyřmi a přijde lamentování nad Chorvaty zloději. Přitom tahle země je v některých místech daleko dražší než Itálie nebo Řecko a Češi o tom vědí, jenže koruna zní stejně jako kuna a 15 kun není na poslech tak strašidelná částka jako 15 euro.

Chorvatsko není úplně levná země, ale když víte, kam jet a kde jíst, vy ani vaše peněženka nebudete plakat.

Navíc dneska jsou karty už v mobilech a člověk si vystačí bez hotovosti téměř všude, přestane se kontrolovat, v neděli v noci se dojede domů a teprve v pondělí, kdy se po cestě probere a odejdou všechny rezervované platby, začne pořádný řev.