Možná ho štvalo, že mu podnapilý Rom Radek Š. naboural auto, ale dost možná viděl v chomutovské ulici téct krev nevinných. Šílený řidič v nepochopitelném amoku devastoval majetek spoluobčanů, a dokonce svým chováním ohrožoval jejich životy. Proto vzal soused zbraň a právo do svých rukou.
Pokud by se chomutovský incident odehrál loni v Nice, byl by střelec oslavován jako hrdina. Šílenec by totiž nezabil tolik lidí. I v Chomutově mohlo ke krveprolití dojít. To se už ale kvůli zásahu obyvatele Písecké ulice nedozvíme. Bývalý vězeňský dozorce byl vycvičen k tomu, aby v případě nouze použil zbraň. A to v souladu s literou zákona.
§ 28 trestního zákona: „Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.“
Přesto policie obvinila muže z vraždy za střelbu na nebezpečného Roma. Není čas na to, aby soud vyhodnotil čin jako precedens? Sám držitel zbraně, ministr vnitra Milan Chovanec, prohlásil, že střelba z legálně držené zbraně má opodstatnění v případech, kdy se evidentně schyluje k nebezpečí teroristického útoku.
Ministr by se podle svých slov v podobné situaci zachoval podobně jako střelec: „Pokud by někdo ohrožoval mě nebo moji rodinu nebo lidi kolem, tak si myslím, že bych tu sílu v sobě našel,“ říká o možnosti použití legálně držené zbraně. Radek Š. mohl autem zabíjet. Šlo tedy o krajní nouzi a střelba do Roma byla na místě? To je otázka pro soudce. Možná je čas definovat účinnost paragrafu 28 trestního zákona.
Fotogalerie |