Novinář a kritik saúdskoarabského režimu Džamál Chášukdží se pohřešoval od začátku října, teprve včera však byly objeveny jeho ostatky. Ty potvrdily, že si před smrtí musel hodně vytrpět. Jeho obličej byl značně znetvořený a na kousky rozsekané tělo naznačuje, že mohl být skutečně řezán zaživa, jak se mnozí domnívají.
Případ šokoval celý svět a vyvolal doslova globální krizi, spekuluje se o tom, zda některé mocnosti nezačnou dávat od Saúdské Arábie – významného zdroje ropy – ruce pryč.
Jenže ve skutečnosti nejde o případ ani zdaleka ojedinělý.
Jak informuje server News.com.au, existují četné důkazy o tom, že podobný osud mohl stihnout minimálně tři vysoce postavené disidenty. Jsou to tři princové: Sultán bin Turkí bin Abd al-Azíz, Turkí bin Bandár a Saúd bin Sajf al-Nasr.
Není sice jisté, zda byli stejně jako Chášukdží rozsekáni na kousky, minimálně se však po nich slehla zem.
Sultán bin Turkí bin Abd al-Azíz
Princ Sultán bin Turkí se v minulosti dost ostře vyjadřoval na adresu Saúdské Arábie za to, že porušuje základní lidská práva.
V únoru 2016 nastoupil společně s dvacetičlenným doprovodem na palubu letadla mířícího do Káhiry, během letu si ale skupina všimla, že se stroj odklonil z trasy a pokračuje směrem na saúdský Rijád.
Jedním z pohřešovaných saúdských disidentů je princ Sultán bin Turkí bin Abd al-Azíz.
Když následně Sultán došel zaklepat na dveře kokpitu, obestoupili ho prý ozbrojení členové posádky. Po přistání celou princovu skupinu doslova vykopali z letadla za křiku různých výhrůžek a uvěznili ji. Ostatní členy po několika dnech pustili, nejspíš protože zmizení dvaceti lidí by šlo utajit jen stěží, prince Sultána bin Turkího už ale nikdo neviděl.
„Pokud mě nenajdete, určitě mě unesli do Rijádu. Zkuste něco udělat,“ měl říct členům svého doprovodu krátce předtím, než se rozdělili.
Turkí bin Bandár
Velmi podobný osud potkal i bývalého šéfa policie, prince Turkího bin Bandára, který měl mimochodem v minulosti na starost dohled nad saúdskou královskou rodinou.
Princ Turkí bin Bandár s pákistánským ministrem v roce 2003
Bin Bandár se kvůli sporům ohledně dědictví dostal do vězení, v roce 2012 však byl propuštěn a následně se přestěhoval do Paříže. Odtamtud pak začal na serveru YouTube zveřejňovat videa, kde kritizoval režim v Saúdské Arábii a vyzýval k reformě.
V roce 2015 mu kvůli tomu začaly chodit výhrůžné dopisy, v jednom mělo dokonce stát varování, že dopadne stejně jako princ Sultán. Turkí bin Bandár sepsal společně s přítelem soubor prohlášení a spoluautora prý varoval, že je nesmí zveřejnit, dokud nebude bin Bandár unesen, což je prý jen otázkou času.
„Vím, že mě unesou nebo zavraždí. A také vím, jak zneužívají práva moje a saúdského lidu,“ měl tehdy vzkázat.
Zanedlouho se skutečně slehla zem i po něm, podle všeho byl na žádost Saúdské Arábie zadržen během pobytu v Maroku a následně deportován do Rijádu.
Saúd bin Sajf al-Nasr
Dalším z těch, kteří na kritiku saúdského režimu doplatili, je princ Saúd bin Sajf. Neměl sice tak vysoké postavení jako předchozí dva, přesto se však zřejmě i on stal trnem v oku saúdskoarabských představitelů.
Saúd bin Sajf al-Nasr dokonce burcoval ke svržení krále Salmána.
Bin Sajf začal v roce 2014 na Twitteru kritizovat režim saúdské královské rodiny a vyzval dokonce k zatčení jejích členů za to, že podpořili svržení egyptského prezidenta Muhammada Mursího.
Poslední kapkou byly zřejmě jeho příspěvky burcující k převratu proti králi Salmánovi. Od té doby bin Sajfa nikdo neviděl. Podle zdrojů BBC mohl být podvodem vlákán do letadla mířícího do Saúdské Arábie.
Jak tři zmínění princové dopadli, to se můžeme jen domnívat. Není však žádných pochyb, že je potkal buď stejný osud jako novináře Džamála Chášukdžího, nebo skončili v některém ze saúdských vězení. Možná i jejich případy situaci kolem korunního prince Mohameda bin Salmána znovu rozvíří.
Fotogalerie |
16
9
9
8
8
7
