Pařížský soud v těchto týdnech projednává ostře sledovaný a pro Francouze citlivý případ: teroristické útoky na redakci Charlie Hebdo. Čtrnáct lidí je obžalovaných z toho, že bratrům Kouachiovým pomáhali s přípravou, například jim dodali zbraně.
Není pochyb o tom, že si soud jako svědka předvolá i Jeana-Pierra Tourtiera. Vojenský anesteziolog a lékařský velitel hasičského sboru v Paříži společně s kolegou do vystřílené redakce dorazil jako první. Nedaleko se zrovna účastnil lékařské konference.
I protože jde o jednu z hlavních postav dokumentu „Charlie Hebdo: Tři dny teroru“, který mapuje útok na redakci, následný únik a dopadení teroristů a souběžně probíhající útok na pařížský supermarket.
„První věc, na kterou si vzpomínám, než jsem vstoupil do redakce Charlie Hebdo, byl pach. Pach, v němž se mísila krev se střelným prachem, byl to takový ten kovový pach krve. Pak jsem viděl hromadu těl. A někdo vzadu v zasedací místnosti slabým hlasem řekl: Pane, pomozte mi, prosím,“ vypráví Tourtier v dokumentu.
Děsivé i podle dalších očitých svědků bylo, že několika mrtvým karikaturistům a dalším zaměstnancům Charlie Hebdo po kapsách souběžně vyzváněly telefony.
To se jim blízcí, kteří se mezitím o útoku dozvěděli, snažili dovolat a zjistit, zda jsou v pořádku.
Francie do té doby podobný útok nezažila, a tak spousta lidí odmítala zprávě o počtu deseti mrtvých (další dvě oběti zemřely až později v nemocnici) a několika zraněných věřit. Svědčí o tom i záznam telefonního hovoru s dispečerkou záchranné služby. Tady je jeho přepis:
Tourtier: Tady je Tourtier, jsem na místě v Charlie Hebdo. Máme tu pět těžce zraněných a deset mrtvých.
Dispečerka: Dva mrtví?
Tourtier: Deset.
Dispečerka: Deset zemřelých?
Tourtier: Deset zemřelých, ano.
Dispečerka: Proboha. Deset? Jedna nula? Dvakrát pět?
Tourtier: Ano, jedna nula. Pošlete okamžitě traumatické týmy!
Jean-Pierre Tourtier je ostřílený lékař, člen francouzských ozbrojených sil. Na místě útoku zachoval klid, okamžitě začal pomáhat zraněným, a to i když v tu chvíli netušil, zda nejsou útočníci stále ještě v budově. Přesto se později v dokumentu neubránil slzám.
Ta nejhorší část jeho příběhu teprve přijde.
Rozhovor pro dokument o Charlie Hebdo probíhal deset měsíců po útoku. Nic nedokreslí hrůzu následného dění lépe než slova jednoho z dokumentaristů v článku pro list The Huffington Post.
„Tourtierova slova na rozloučenou v našem rozhovoru ohromila všechny ve studiu a mně dala novou naději na boj Francouzů proti teroru. ‚Ano, teroristé budou za svoje ideály ochotni riskovat životy. Ale existuje mnoho Francouzů, kteří jsou také připraveni nasazovat životy. Medici, hasiči, četníci, policisté i obyčejní občané,‘ říkal Tourtier a hlas se mu třásl smutkem a odhodláním zároveň. Když domluvil, měl oči plné slz. Vypnul jsem kamery a poděkoval mu. Když jsme si po rozhovoru povídali, nedbale jsem poznamenal, že zřejmě zanedlouho přijde další útok, protože mi přišlo, že z hlediska bezpečnosti se od lednových útoků na Charlie Hebdo nic nezměnilo,“ uvedl dokumentarista.
Uběhly tři a půl hodiny a Tourtier byl povolán do akce znovu. Ke klubu Bataclan, kde došlo k ještě tragičtějšímu teroristickému útoku. Zemřelo při něm devadesát lidí a stovky jich byly zraněny.
Fotogalerie |