5. Horší než za „totáče“?
Ozývají se hlasy, že česká krajina vinou agresivního zemědělství dostává v některých (nebo mnoha, záleží na úhlu pohledu, pozn. red.) ohledech na frak víc, než tomu bylo před rokem 1989. „Problémy se suchem začaly už za Rakouska-Uherska,“ uvedl geolog a ekolog Václav Cílek. Nevhodné nakládání s krajinou podle něj jde ruku v ruce se změnami počasí, konkrétně s dlouhodobou tlakovou výší nad střední Evropou.
„Kolísavé sucho s námi zůstane patrně dalších deset, dvacet, třicet let. Vidím nutnost vytvářet hydrologicky integrovanou krajinu pro zachycování vody,“ řekl Cílek pro server Zemědělec.cz. Na půdu by se lidé měli dívat jako na banku, která zadržuje vodu. Kilogram rašeliny podle něj zachytí až šest kilogramů vody. „Šumavská rašeliniště jsou důležitá i jako protipovodňová ochrana Prahy. Zadrží stejně až více vody než celá vltavská kaskáda,“ uvedl.
Úbytek vody ve spodní vrstvě, tedy v hloubce dva metry či více, je způsoben hospodařením v lesích. Smrkové porosty fungují jako deštník, protože si vodu odeberou hned z povrchu a neumožní její průsak.
Střední vrstva v hloubce kolem půl metru až metru je pak nejvíc zasažená chemizací. V této vrstvě má půda o 0,7 °C vyšší teplotu než před několika lety, proto se voda více odpařuje. Nejsvrchnější části půdy prý zase zoufale chybí výše zmíněná organická hmota.
Splachování pitnou vodou je podle ministra životního prostředí Richarda Brabce velkým luxusem.
Fotogalerie |
