Zdravotní následky zkonzumovaných mikroplastů nejsou známé, podle vědců mohou uvolňovat toxické látky. Některé částice jsou dokonce tak malé, že mohou proniknout lidskými tkáněmi a spustit imunitní reakce, případně spouštět záněty, například dýchacích cest.
Mikroplasty většinou vznikají rozpadem plastového odpadu a jsou všudypřítomné na celé planetě. Nacházejí se ve vzduchu, půdě, řekách i v nejhlubších oceánech na světě. Zjištěny byly ve vodě z vodovodu, dokonce i ve vodě balené, v mořských plodech nebo třeba v pivu.
Vědci už je našli i v lidské stolici, což potvrdilo, že lidé tyto částice přijímají do těla společně s potravinami a nápoji.
Výzkum uveřejněný v časopise Environmental Science & Technology porovnal údaje z 26 předchozích studií, které měřily množství mikroplastů v rybách, korýších, pivu, vodě a v městském ovzduší. Ze závěrů vyplynulo, že dospělí spořádají ročně až 50 tisíc částic mikroplastů, děti zhruba 40 tisíc.
Vědci však nezkoumali obsah částic v potravinách, jako jsou chléb, polotovary, maso, mléčné produkty a zelenina. Množství přijatých mikroplastů tak může být o poznání vyšší.
K zajímavým závěrům přišli autoři studie v souvislosti s vodou, kterou pijeme. Balená voda obsahuje až dvaadvacetkrát víc mikroplastů než voda z kohoutku. Člověk, který bude pít jen balenou vodu, by tak ročně zkonzumoval jen z tohoto zdroje 130 tisíc částic v porovnání se 4 tisíci částic z vody z kohoutku.
Fotogalerie |
17
12
10
9
9
9
