„O vymírání hmyzu se mluví už víc než dvacet let. Je to znepokojující fakt, ubývají opylovači, biomasa, kterou se živí řada druhů zvířat, hmyz se významně podílí také na rozkladu zbytků,“ říká biolog Přírodovědecké fakulty UK David Storch.
„Hmyz vymírá rychleji než ostatní druhy, na druhou stranu v přírodě občas k takovým změnám dochází, ještě je brzy mluvit o katastrofě nebo o tom, jak bude na světě bez hmyzu,“ zmírnil obavy v rozhovoru pro DVTV. „Klíčový moment nastal před dvěma lety, kde němečtí biologové mluvili o tom, že v mnoha rezervacích v Německu ubyla velká část hmyzu. Hmyz se dostal i do německého vládního programu,“ doplnil.
Jaké bude mít vymírání hmyzu následky? Máme se začít bát a hýčkat každou mouchu nebo motýla, kterého uvidíme? Co má každý z nás udělat, aby znepokojivý trend zvrátil?
„Na vině je hlavně moderní průmyslové zemědělství a lesnictví. Všechny ty monokultury, velké lány, chemikálie, které se používají. Je to obrovský trend, kterému se velmi svízelně čelí,“ připomněl biolog s tím, že vedlejším faktorem je i globální oteplování a klimatické změny.
Jedním z možných řešení, která by pomohla hmyz do krajiny vrátit, je obnova systému hospodaření, po němž se volá už od dob komunistické kolektivizace. Stále bez úspěchu. Chce to více menších políček, obnova remízků a luk, které jsou pro hmyz vítaným zdrojem obživy a vhodným útočištěm bez pesticidů a cizorodých látek.
To neznamená, že hmyz ocení, když necháte pozemek ležet ladem a žít vlastním životem. „Zarůstání ploch, na kterých se nehospodaří, je taky problém. Ideální je tradiční zemědělství, které udržuje tu jemnou mozaiku,“ vysvětlil Storch, který byl hostem Emmy Smetana. Dodal, že ideálním řešením by bylo, nechat přírodě k dispozici polovinu zemského povrchu.
„Myslím, že v principu je docela dosažitelný,“ věří biolog, který doufá, že nebude tak zle.
Fotogalerie |
8
8
7
6
6
6
