Když se dva hádají, třetí seje: Na zničený mokřad na jihu Moravy vyjely traktory

I když rozlohou není nijak velký, dostal se mokřad Tály u Uherčic na jihu Moravy do popředí zájmu. Ornitologové z jeho vysušení obvinili výzkumníky z ústavu meliorací a ochrany. Ti vinu popírají a tvrdí, že cennou přírodní lokalitu chtěli zachovat. Patové situace využila společnost z nedalekých Velkých Němčic, která má pronajaté okolní pozemky, na místo poslala traktory. Místo vzácných druhů ptáků a obojživelníků tam tak možná poroste kukuřice.

„Tak už se nám zase kousek pod kopci Českého středohoří žlutí obrovská řepková pole Agrofertu, až přechází zrak. Již i u nás na severu přišel čas jejich květu,“ rozhlédl se po kraji soukromý zemědělec Daniel Pitek ze severních Čech, který roky upozorňuje na špatnou koncepci zemědělství, úbytek vody z krajiny a rozlehlé lány plodin, jež podporují půdní erozi.

„Na druhém konci republiky, na suchem vyprahlé jižní Moravě mezitím firma Zemos ze stejného holdingu likviduje plochu nedávno funkčního sedmihektarového mokřadu u Uherčic na Břeclavsku, který na vysušeném území působil jako oáza, ochlazoval, zvlhčoval blízké okolí a přilákal do své náruče spoustu života,“ posteskl si na sociální síti na adresu cenné přírodní lokality, k jejímuž zničení se nikdo z odpověděných úřadů nehlásí.

Je to podle něj další smutný důkaz toho, že se o vodu v Česku nikdo nestará a boj se suchem je jen líbivým heslem politiků.

„Člověk tu mohl pozorovat obojživelníky, ptáky a mezi nimi i vzácné druhy, jako jsou vodouš rudonohý, vodouš kropenatý, slavík modráček nebo strnad rákosní. Vše je pryč, mokřad byl náhle někým vysušen,“ informoval s tím, že probíhá vyšetřování Českou inspekcí životního prostředí, firma už ale prý připravuje plochu vysušeného mokřadu k setí plodin.

„Boj se suchem nebude tak důležitý, když se pole žlutí, až přechází zrak, protože to žlucení přináší zisky. Ale jen dočasně, jen do té doby, než nám ta voda dojde úplně,“ varoval Pitek.

Ze zničení zmíněného mokřadu obvinila Česká společnost ornitologická Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Podle ornitologů přišel o vodu kvůli zprovoznění starého melioračního systému, který po roce 1989 přestal fungovat.

„Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) svolala setkání, na kterém jsme řešili, jak mokřad na poli zachovat tak, abychom vyhověli zájmům ochrany přírody i hospodařícího zemědělského družstva, kterému vadilo, že na pronajímané půdě nemůže kvůli mokřadu hospodařit. ČIŽP ve stanovisku uvedla, že mokřad je důležitým stanovištěm mnoha zvláště chráněných druhů a je nutné zachovat jeho zvodnění a neopravovat odvodňovací systém. Shodli jsme se, že budeme hledat řešení, jak zemědělskému družstvu vyhovět, například směnou pozemku,“ citoval Ekolist.cz Pavla Forejtka z jihomoravské pobočky České ornitologické společnosti.

Při kontrole 7. března zjistil, že voda v mokřadu výrazně ubyla. O týden později už jen na několika metrech čtverečních. „Ještě ten den jsem zjistil, že na přelomu února a března bylo výpustné zařízení opraveno a celý odvodňovací systém zprovozněn, čímž došlo k vysušení celého mokřadu,“ doplnil.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) údajnou likvidaci mokřadu v Uherčicích odmítá. „Ústav žádné zásahy na předmětném vodním díle, na mokřadu ani v celé lokalitě neprováděl, pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže právě z hlediska jejího potenciálu vodu zadržovat a upozornil na současný stav, který je v nesouladu se zákonem o vodách,“ reagovali zástupci ústavu na nařčení ornitologů. 

„VÚMOP sdělil návrhy postupů k možné nápravě, a to České inspekci životního prostředí a dotčeným subjektům; tj. Státnímu pozemkovému úřadu (SPÚ) i hospodařícím zemědělcům, a upozornil na potřebu informovat další vlastníky této stavby. Tyto návrhy ale nebyly vyslyšeny, ač zachování mokřadu umožňovaly,“ dodali ve svém prohlášení zástupci ústavu, který prý zmíněný biotop naopak chtěl zachovat.

A když se dva hádají, třetí seje. 

Na místo vyjely traktory společnosti Zemos, která má pronajaté okolní pozemky včetně toho, kde stál mokřad. „Běží nám agrotechnické lhůty pro setí kukuřice a nic nám nebrání se s péčí řádného hospodáře takto chovat. Žádný úřad nevydal předběžné opatření, kde by zakazoval v dané lokalit pracovat. Pokud k tomu dojde, práce přerušíme, ale začneme vyžadovat náhradu škody, která tím vznikne,“ oznámil Deníku N mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.  Zmíněná společnost je součástí mamutího koncernu, který si pozemky od drobných farmářů pronajímá, podobně jako ve zbytku Česka.

Jak dokazuje případ z jihu Moravy a ve finále i širé žluté lány v Českém středohoří, boj se suchem se i pro letošek odkládá, protože se „musí řádně hospodařit“. Nad tím ale mnozí farmáři i odborníci z řad hydrologů a ekologů kroutí nechápavě hlavou. Odvodnění mokřadu a osetí kukuřicí nevnímají jako účinný boj se suchem a zadržení vody v krajině. 

Aby za pár let bylo s čím hospodařit...

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 21:18 středa 19. srpna 2020. Anketa je uzavřena.

  • 49
  • 41
  • 40
  • 39
  • 38
  • 33