Byty bez kuchyně a pračky: Češi budou jíst i prát venku, doma nebude místo

Na byty o velikosti 20 metrů čtverečních si Češi budou muset zvyknout. Rozhodně nepůjde jen o „výsadu“ mladých a méně movitých lidí nebo seniorů. Ruku v ruce s tím přibude veřejných prádelen, protože se do miniaturních bytů mnohdy nevejde ani pračka.

„Budou se stavět byty o velikostech, o nichž se nám dnes ani nezdá a o kterých si nedovedeme představit, že by se v nich dalo žít,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom šéf společnosti Finep Tomáš Pardubický. 

Češi se mají připravit na bytové jednotky menší než dvacet metrů čtverečních, ve kterých nebude prostor na pračku a možná ani na kuchyň. 

Jejich obyvatelé budou prát ve společných prádelnách a stravovat se budou v restauracích. Do budoucna se podle něj chování a návyky lidí budou od základů měnit a tomu se přizpůsobí i developeři a jimi nabízené projekty.

„Jsem přesvědčen, že v Praze poroste skupina lidí, která nebude cestovat autem. Budou se pohybovat MHD, na kole nebo pěšky,“ říká v rozhovoru pro Ekonom Pardubický. 

„Tito lidé by ocenili bytové domy, které nemají v suterénu parkování. Kdyby město stavbu takových domů povolilo, vše by se výrazně zjednodušilo, protože právě parkování je nejdražším faktorem při výstavbě bydlení v Praze,“ vysvětlil generální ředitel známé developerské společnosti, která patří k největším hráčům na trhu. 

„Budou se tak stavět miniaturní byty, které budou jen na přespání. Možná i bez prostoru na pračku, protože jejich obyvatelé budou prát ve veřejných prádelnách,“ říká Pardubický s tím, že v nich možná nebude ani kuchyně, jen mikrovlnka, protože se lidé budou stravovat po restauracích nebo si domů budou vozit hotové jídlo. 

V takovém případě by se minimálně česká velkoměsta přiblížila praxi v asijských megalopolích, kde vícečlenná rodina žije na 20 metrech čtverečních celkem běžně. Splnil by se tak i sen socialistických inženýrů z 50. let. 

V takzvaných koldomech měly být soustředěny veškeré funkce, které člověk potřebuje k životu, v jednom objektu. Součástí mělo být nejen bydlení, ale i občanské vybavení, včetně školek, jídelen a volnočasových zařízení. 

Samozřejmostí byly titěrné kuchyně, které korespondovaly s faktem, že v domech byly velké společenské místnosti a jídelny, nepředpokládalo se, že si rodiny budou vařit doma, a tak se s většími prostory pro stolování v projektech bytů ani nepočítalo. Kolektivní domy vyrostly například ve Zlíně nebo v Litvínově.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 18:03 pondělí 26. října 2020. Anketa je uzavřena.

  • 122
  • 48
  • 38
  • 35
  • 34
  • 33