Petržel za 140, cibule za 35 korun za kilo. Bramboračku vařte radši z banánů z dovozu

Vítejte na českých pultech ovoce a zeleniny: Kilo kořenové petržele za 130 korun, zatímco banány pořídíte už za 25. Jenže zkuste z nich udělat bramboračku... | foto: Koláž Expres.cz

To tu ještě nebylo! Dlouhodobě nekoncepční zemědělská politika, špatně vyjednané podmínky tuzemských producentů, dotační čachry a žluté to (zvýhodněné) řepky lány. Když k tomu přičteme ještě praktiky obchodníků a loňské sucho v Evropě, máme celkem jednoduchou odpověď na to, proč aktuálně stojí kilo kořenové petržele i 140 korun za kilo, zatímco stejné množství banánů pořídíme za 25 korun.

Bramboračka bývala dlouhá léta jídlem chudých. Brambory, kořenová zelenina a sušené houby nikdy nepatřily k ingrediencím, které by významně zasahovaly do rodinného rozpočtu a činily z polévky luxusní pokrm.

Doby se mění. Zelenina, která se ve střední Evropě pěstuje po staletí, protože tu mívala ideální podmínky, je nedostatkovým a sakra drahým zbožím. Bramboračka je nyní sváteční krmí, zatímco košík tropického ovoce přestal mít punc něčeho nedosažitelného a drahého.

Banány nyní stojí méně než cibule, o petrželi ani nemluvě.

„Nakoupil jsem dnes levně a kvalitně. Mrkev z Rakouska, cibuli ze Španělska. A světe, div se, nejdražší zeleninou je petržel z Polska. Uvádím ceny za kilogram. Mrkev 32 Kč, cibule 35 Kč a ona petržel za 112,90 Kč. Naprosto lidové ceny,“ rozčílil se jeden ze zákazníků nejmenovaného řetězce.

„Naši zemědělci musí plodiny zaorávat, protože se jim nevyplatí za výkupní cenu to ani sklidit,“ doplnil a dodal údajné výkupní ceny. 

„Proč musí naši zemědělci nabízet ve výkupu cibuli za 3 Kč, mrkev za 5 Kč a petržel za 7 Kč? Kde je zbytek z oněch částek? V obchodních řetězcích? Proč zaoráváme, když musíme draze dovážet?“ podivuje se nad tím, že na pultech obchodů člověk najde kořenovou zeleninu z Polska, Holandska, Francie, ale i z Nového Zélandu, Argentiny nebo Austrálie... 

„Nečekal jsem, že se dočkám doby, kdy bude petržel dražší než papája, ananas nebo maso,“ dodal dotyčný s tím, že „řepkový diktát“ není dobrý pro přírodu ani pro zákazníky, natož budoucí generace, které místo úrodných polí zdědí bezcenný úhor.

České hospodyňky zase musí vyřešit, jak v receptech nahradit superdrahé suroviny, snad by mohli poradit Jiří Babica nebo Láďa Hruška, kteří umí leccos nahradit a vyrobit sushi i z toastového chleba a buřtů...

Komentáře