Vědci v tříletém výzkumu prokázali spojitost mezi intenzitou výskytu nebezpečných infekčních nemocí jako klíšťová encefalitida a lymská borelióza a přemnoženými hraboši. Hlodavci jsou hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka.
„V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku,“ informoval vedoucí katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.
Autoři výzkumu sledovali početnost hraboše polního, který je pravidelně ve dvou- až čtyřletých intervalech přemnožený. Letos se přemnožil na Moravě. „Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.
Vysoká početnost hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev klíšťat a v následujícím roce i vyšší počet jejich infekčních nymf. „Tento model proto může být okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady na zdraví lidí i zvířat,“ podotkl Pavel Široký z brněnské veterinární univerzity.
Zatímco v případě encefalitidy se člověk může nechat očkovat, u boreliózy vakcína zatím není, a tak lidé musí spoléhat na ochranu v podobě vhodného oblečení a repelentů.
Fotogalerie |
