V Česku pár dní prší a hned jsou povodně: Kdo a co za to může?

Česko se potýká s rozmary počasí. Po dlouhotrvajícím suchu přišlo pár dní deště a je zle. Půda vodu nepobírá a toky se rychle rozvodňují. | foto: Koláž Expres.cz

Celý duben jsme poslouchali nářky o tom, že jestli nezaprší, mohou to zemědělci rovnou zabalit, protože se neurodí ani zrnko. Pár dní nato začalo pršet a ochladilo se. Studený máj, ve stodole ráj, řekli by naši předkové. Těžko říct, jestli se sklady a sila naplní, zatím se plní a rozvodňují hlavně vodní toky, protože půda ztratila absorpční schopnost.

Značné množství vody, které napršelo v krátkém časovém období, může za to, že se vodní toky rozvodnily. „Do Česka dorazila srážková epizoda, může za to tlaková níže nad Polskem. A ta k nám dostává vlhký vzduch od severozápadu až severu,“ uvedl mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Jan Doležal.

Jindy by pár dní vydatných dešťových srážek možná nevadilo, aktuálně ale půda není zrovna v dobré kondici, a tak její schopnost a „ochota“ pojmout vláhu není příliš vysoká, naopak. Je to, jako byste kýbl vody prolili hromadou písku, nezůstane vám skoro nic.

Odborníci na stav a složení půdy mají jasno, i když pouze jednoho viníka určit nelze. Faktorů, které se negativně podepsaly na její kondici, je víc.

Jedním z klíčových je fakt, že současné zemědělství kašle na střídání plodin, které bývalo po staletí zvykem a rozhodně mělo smysl. Rok co rok tak sedláci sázejí to samé, protože to nejvíc vynáší. Že se tím půda znehodnotí, je nijak netrápí, protože často mají pole pouze v pronájmu. Jen jim tak celkem fuk, v jaké kondici půda bude a kolik chemie do ní s vidinou rychlého zisku „nafedrují“.

Častým důvodem je i těžká technika, která půdu „zabetonuje“ a udusá a tím ji připraví o schopnost vázat vodu. „Ty důvody jsou široké. Faktorů je více a samozřejmě některé ovlivňuje člověk,“ sdělil TV Nova pedolog Jan Vopravil.

Významně vše ovlivňuje také počasí, respektive jeho výkyvy, mírné zimy, nedostatek sněhu a srážek a vysoké teploty, které bývají zvykem spíše ve Středomoří. Situaci nepomáhá ani stavební boom, kdy se z polí, luk a strání či remízků stávají stavební parcely nebo místa pro obří sklady a montážní závody a s nimi související parkoviště a příslušenství.

Ani zvyk sekat trávníky ve městech na výšku anglického pažitu svízelné situaci neprospívá a podporuje spíše vysychání a náchylnosti k záplavám.

Odborníci na půdu poukazují také na fakt, že se v Česku stále snižují počty chovaného dobytka, čímž se do půdy vrací stále méně organické hmoty, která funguje jako houba a skvěle zadržuje vodu a zabraňuje tím bleskovým povodním.

Fotogalerie

Komentáře