Na Nový rok předsedové obou komor Parlamentu Jaroslav Kubera (ODS) a Radek Vondráček (ANO) vyzvali ke slušnosti, větší společenské soudržnosti a zasypání příkopů. Evropské volby napoví, zda se toto přání podaří naplnit alespoň částečně.
Pokud by výsledek nedopadl tak, jak by si část politické elity přála, a na voliče se snese příval slov, že „opět nevěděli, co činí“, pak bude mít pravdu zřejmě Jaroslav Kubera, že v souvislosti s kulatým výročím sametové revoluce se ve společnosti i politice může stát skutečně vše.
Po předsedech obou komor Parlamentu přišel se svým novoročním poselstvím k občanům i premiér Andrej Babiš (ANO) a naznačil, že přes úspěchy vládní politiky nevylučuje personální rošádu ve vládě. Nejvíce ohroženou figurou se zdá být stávající ministr dopravy Dan Ťok (ANO), který je cupován napříč celým politickým spektrem a k jehož posledním krokům se kriticky vyjádřil i samotný premiér.
Komplikace na českých dálnicích jen tak neustanou, a tak je téměř jisté, že předvánoční přestřelka mezi ministrem dopravy, premiérem i opozicí bude mít pokračování.
Premiér přitom nemusí se změnami ve vládě spěchat, opět může zopakovat svoji osvědčenou taktiku, kdy jako schopný manažer přistoupí ke změnám v pravou chvíli a toto poselství náležitě prodá i voličům.
Je přitom pravděpodobné, že se změnám na ministerských postech nevyhne ani koaliční ČSSD. Pokud budou pokračovat kontroverzní kroky ministra zahraničí Tomáše Petříčka, které by premiérovi komplikovaly pozici v oblasti politiky migrace, rozvoje středoevropské spolupráce nebo vztahy s prezidentem, pak se bude poroučet i ministr zahraničí. Z pohledu koaliční smlouvy je sice Petříček pod kuratelou předsedy ČSSD Jana Hamáčka, čistě z ústavního hlediska ale může Andrej Babiš jeho odvolání navrhnout kdykoliv sám.
Novoroční oběd premiéra s prezidentem naznačil, že spolupráce Babiš–Zeman funguje a stávající premiér může počítat s prezidentovou podporou. Ta by vyprchala v momentě, kdyby se důvěra vládě drakonicky propadla, což se nezdá pravděpodobné. Andrej Babiš si tak bude moci i v tomto roce užívat sladké plody vládnutí a snad jen nedobrý výsledek ANO v evropských volbách nebo další eskalace kauzy Čapí hnízdo by mohly jeho vládnutí dodat hořkou příchuť.
Političtí trpaslíci v ohrožení
Rok 2019 přinese i několik stranických sjezdů. Zatímco v případě hnutí ANO je změna kapitána u kormidla z říše fantazie, u malých stran, jež budou zápasit o budoucí účast v Poslanecké sněmovně, mohou sjezdy znamenat politickou bouři.
Nové vedení bude volit ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09. Zatímco stávající předseda lidovců Pavel Bělobrádek již kandidovat nebude, Jan Hamáček (ČSSD) ani Jiří Pospíšil (TOP 09) nemají nic jistého. Hamáčkovi se zatím – přes protežování nových tváří typu Jany Maláčové nebo Tomáše Petříčka – nepodařilo vymanit ČSSD ze stagnace a preference strany v zásadě zůstávají na úrovni katastrofálního výsledku voleb do Poslanecké sněmovny.
Jiří Pospíšil bude zase s napětím očekávat výsledky TOP 09 ve volbách do Evropského parlamentu. Pokud v nich strana neuspěje, je možné, že to bude znamenat její konec, respektive její splynutí se Starosty.
Eurovolby překreslí politickou mapu
Volby do Evropského parlamentu budou důležité mimo jiné i proto, že od posledních voleb se zásadně proměnila evropská i česká stranická scéna, vyrostly nové strany a bude zajímavé sledovat, jak uspějí na evropské úrovni.
Pro některé strany mohou být tyto volby zároveň osudové a rozhodnout o jejich další existenci: v Česku se to kromě TOP 09 týká i Svobodných, kteří po případném debaklu de facto ztratí smysl další samostatné existence. Pro Andreje Babiše bude zase důležité, aby k volbám přivedl dostatek vlastních voličů a nepřenechal v nich vítězství ODS nebo Pirátům.
Z širšího pohledu volby do Evropského parlamentu překreslí evropskou politickou mapu s tím, že tzv. eurorealistický proud získá pravděpodobně větší prostor i vliv na podobu nové Evropské komise. Již nyní se ukazuje, že dávat všechny jednotlivé členské státy EU do jednoho ekonomického nebo kulturního pytle je pouhá utopie a v tomto smyslu bude muset Unie po volbách měnit svoji politiku.
Záblesk krize na konci tunelu
Na co si v roce 2019 dát pozor? Jsou to varování ekonomů na možnou blížící se krizi, na niž koneckonců poukazoval ve vánočním poselství i prezident Miloš Zeman. Krizové scénáře i již klíčící příznaky nelze brát na lehkou váhu a je třeba se na ně připravit.
Přesycený automobilový trh je speciálně pro Česko vážnější hrozbou, než by se zatím zdálo, a může představovat jednu z prvních známek slábnutí růstu. Pokud se k tomu přidají dopady brexitu, realitní bublina a zesílená obchodní válka velmocí, pak by už za rok mohly mít ekonomické předpovědi poněkud jiné parametry než nyní.
Tento rok ale ještě turbulentnímu scénáři nenahrává a Češi se budou moci těšit z ekonomické prosperity i relativně štědré sociální politiky vlády. Zahraniční události ale mohou přinést nejedno překvapení.
Rok 2020 kvůli nim již může být zásadně jiný než ten letošní.
Fotogalerie |