Ten měl tu smůlu, že si navíc místenku koupil do velmi nepohodlného vagonu. „Řekli nám, že je to vagón, být v sestavě vůbec neměl. Bylo tam osm míst vedle sebe, všechna obsazená, každý měl navíc spoustu zavazadel, takže tam doslova nebylo k hnutí. Taky tam nebyl internet ani žádné elektrické zásuvky, dokonce za to vraceli nějaké peníze.Tehdy jsem tomu nepřikládal význam, za dvě hodiny se mi mobil nevybije. Jenže to jsem nevěděl, že ve vlaku budu mnohem déle.“
Problémy podle něj přišly v Zábřehu, kde vlak zastavil. „Přišel nějaký člověk v bundě, který, jak se ukázalo, byl průvodčí a řekl nám, že je to špatný, že v České Třebové spadly troleje a budeme tu stát nejmíň dvě hodiny, možná i déle“ Personál také cestující informoval, že byly vypraveny náhradní autobusy, ale ty už odjely a žádné další k dispozici nejsou, takže nezbývá než čekat.
„Někdo šel shánět jídlo na pumpu nebo na nádraží, další pokuřovali před vlakem, spousta lidí se snažila někam dovolat. Slyšel jsem, že někdo si volal taxi. Já sám jsem zvažoval, že se zkusím nějak vrátit do Olomouce.“ Jenže vlaky stály i z opačného směru, takže dostat se zpět bylo složité. „Jeden vlak jel za hodinu, takže jsem na něj chtěl počkat, ale mezitím se asi po dvou hodinách rozjel ten náš. Jenže jel jen asi dvacet minut a pak zase zastavil, tentokrát už mimo nádraží, takže už nebyla šance se kamkoliv dostat. Neměli jsme informace, nikdo už za námi až do konce cesty nepřišel, aby nám řekl, co se děje. Informace jsme dostávali z internetu nebo od jiných cestujících z jiných vagonů.“
Vlak stál na několika dalších místech, stál i na nádraží v Ústí nad Orlicí i v České Třebové. Doba čekání se protáhla, protože se sice troleje podařilo opravit, ale následně došlo k další nehodě a dokonce požáru. Vlaky tak stály dál. „V Třebové stálo Pendolino, viděli jsme nějakou opravářskou četu. Jinak se tam ale nic nedělo, nevypadalo to dramaticky.“
Celá cesta tak nakonec trvala deset hodin. „Do Prahy jsme přijeli ve tři ráno. Bylo to náročné, protože lidi už měli hlad, jídlo nám nikdo nedával, jen v jídelním voze dávali vodu, ale to jsme nevěděli. Kupé bylo přeplněné, narvané věcmi a lidmi, spát se taky moc nedalo. Co mi vadilo, byl příšerný stav toalety v našem vagonu. Doufám, že to byla jen výjimka způsobená nestandardní situací, protože ten zápach co se odtud linul i přes zavřené dveře, byl hrozný.“
Co by vzkázal vedení Českých drah? „Nechci nějak kritizovat, chápu, že situace byla těžká, ale určitě to šlo zvládnout lépe, hlavně více poskytovat informace a asi bych zvážil, jestli mají lidé i v rámci druhé třídy mít takové kupé.“
České dráhy tvrdí, že se s mimořádnou situací vypořádaly dobře, nicméně přiznávají, že uzel v České Třebové musí projít celkovou rekonstrukcí, pro kterou dráhy momentálně hledají zhotovitele. Je to klíčový úsek, přes který jezdí prakticky všechny vlaky z Moravy do Prahy, takže by bylo určitě vhodné, aby se podobné kalamity neopakovaly.
Fotogalerie |
