Ve středu večer krátce po 21. hodině se nad Vatikánem objevil černý kouř. Ten podle tradice značí, že se 133 kardinálům uzavřeným v konkláve nepodařilo zvolit novou hlavu katolické církve. Hlasování proto bude pokračovat i následující den.

Volba nástupce papeže Františka, který zemřel na Velikonoční pondělí ve věku 88 let, probíhá v přísném režimu. Kardinálové, kteří se sešli v Sixtinské kapli, byli zbaveni mobilních telefonů a jakéhokoliv kontaktu s okolím. Vatikán během konkláve ruší veškeré elektronické signály, aby se zabránilo únikům informací.

Každý z volitelů odevzdává svůj hlas na lístek se slovy „Volím jako nejvyššího pontifika...“ a jménem zvoleného kandidáta. Pro platné zvolení nového papeže je třeba dvoutřetinové většiny, tedy minimálně 89 hlasů.

Pokud se v následujících dnech nepodaří papeže zvolit, hlasování bude probíhat čtyřikrát denně, dvě kola dopoledne a dvě odpoledne. Kardinálové zůstávají po celou dobu ubytováni v penzionu Casa Santa Marta v areálu Vatikánu.

Zatímco nejkratší konkláve v historii trvala pouhých deset hodin (v roce 1503), ta nejdelší se protáhla téměř na tři roky. V moderní éře však bývá nový papež zvolen obvykle do tří dnů.

Zatím není známo, kdo patří mezi favority. Jisté ale je, že nový papež bude čelit rozsáhlé agendě, od pokračujících reforem římské kurie přes vztahy s Čínou až po výzvy spojené s migrací, klimatickou krizí a rostoucí sekularizací v západním světě.

Česká stopa v konkláve

O nástupci Františka tedy nebude rozhodovat žádný zástupce českých katolíků a Česká republika či Československo nebude mít svého zástupce v konkláve poprvé od roku 1963.

V roce 1978 se konkláve konalo dvakrát, při volbě papežů Jana Pavla I. a Jana Pavla II. Obou voleb se tehdy zúčastnil československý kardinál František Tomášek.

Konkláve v roce 2005 se zúčastnil český kardinál Miroslav Vlk a o osm let později byl mezi volícími kardinály český kardinál Dominik Duka.

Fotogalerie 7 fotografií