jít naiDNES.cz

Bydlení ve sklepě nebo sníženém přízemí? Z bizáru se pomalu stává trend, ne-li nutnost

Sklepní bydlení? Není problém, jen je potřeba jej zrekonstruovat k obrazu svému. Skýtá jisté výhody, ale i nevýhody a v Česku je stále populárnější. | foto: Koláž Expres.cz

Bývaly doby, kdy nad nimi lidé ohrnovali nos. Doby, kdy sloužily jako místo, kde uskladnit dříví nebo uhlí na otop, později jako odkladiště nepotřebného haraburdí, které do patra nesmělo. S astronomickými cenami bytů ve velkoměstech ale sklepní prostory zažívají velký comeback a nebytové prostory se přeměňují na místa, kde lidé bydlí. A často docela hezky.

Vlhkost, nedostatek světla a hluk. Zápory, které jdou ruku v ruce s vyššími náklady na topení a osvětlení nepříliš světlých prostor. Bydlení pod úrovní chodníku má bezesporu své nevýhody a není jich zrovna málo.

V době, kdy nájmy letí do astronomických výšek se ale bydlení v takových prostorách stává nutným zlem a cenným východiskem pro stále více lidí, a ne pouze z řad studentů.

Martina obývá přízemní byt, v němž bydlí se svým přítelem, v ulici U Vysočanského pivovaru. Za šedesátimetrový prostor platí měsíčně téměř 14 tisíc korun. Jejich přízemní byt má podlahu níže, než je úroveň chodníku za okny.

„Zima tady je. V létě je to báječné, to se do bytu jdeme ochladit. V zimě si musíme dost zatopit,“ svěřila reportérům Radia Wave šestadvacetiletá flétnistka, která má svůj byt navzdory neustálému boji s vlhkostí ráda.

„Kolem je obrovská turistická zóna, protože je to blízko do centra. Když mi cizinci projíždí okolo okna s kufříky na kolečkách, je to hrozně slyšet,“ zhodnotil bydlení v suterénu v jednom z domů v druhém pražském obvodě Matěj. 

Místo okna má jen malý tunelovitý průhled zastíněný mřížkou. Ústí v úrovni chodníku hned vedle vchodu do domu. Přímé denní světlo se do pokoje nedostane.

„Vedle vchodu do baráku se seskupují turisté, kteří čekají, než je někdo pozve dovnitř na Airbnb. Trvá to někdy i deset minut. Dělají hrozný hluk. Nedá se na nic soustředit,“ vypráví Matěj a svěřuje se mi, že by jednou rád bydlel někde, kam bude svítit slunce.

Podle Eurostatu se 7 procent mladých ve věku od 15 do 29 let potýká s nedostatkem bydlení. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi máme v Česku jedny z nejvyšších výdajů na bydlení v poměru k příjmům.

Není proto divu, že lidé volí i místa, o která by před několika lety nezavadili pohledem.

Do osmimetrového prostoru v suterénu obytného domu se vypravil reportér Seznam Zpráv. Architektka Květa Čulejová do tohoto prostoru dokázala vtěsnat záchod, umyvadlo, sprchu, místo se našlo i pro postel vyrobenou na míru o šířce 70 centimetrů a malý kuchyňský kout.

Minimalistický pokoj pro přenocování se v minulých dnech objevil na prodej za 980 tisíc korun a okamžitě si získal pozornost na sociálních sítích. 

„Na osmi metrech čtverečních se plnohodnotně bydlet nedá. Ani to tak není myšlené,“ říká Čulejová. Nabízený prostor vnímá jako řešení v případě, že je třeba v Praze přespat nebo narychlo řešit tíživou životní situaci. 

V prvním čtvrtletí letošního roku vyšplhala průměrná cena za metr čtvereční v Praze na 104 666 korun. Alespoň podle dat trojice developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group.

Už i byty 2 + kk, které se dříve považovaly za startovací, jsou dnes pro mladé lidi jen těžko dosažitelné. Jejich cena v Praze startuje na částce 3,5 milionu korun.

Fotogalerie

Komentáře