Fotogalerie |
Poté, co se do války v Sýrii zapojilo Německo, čekalo nelehké rozhodování o aktivním vstupu do konfliktu i Velkou Británii. Samotnému rozhodnutí, zda se Velká Británie zapojí do vojenských akcí v Sýrii, předcházela dlouhá a vypjatá debata.
Přes 10 hodin se britští poslanci dohadovali, zda do bojů proti Islámskému státu poslat i britské vojáky. Zaznělo mnoho emotivních projevů. Britský premiér David Cameron vyzval k aktivní podpoře spojenců v boji proti džihádistům, které nazval středověkými netvory a řekl, že právě britské nálety jsou jedním z klíčových kroků k porážce ISIS.
Jeho největší oponent, lídr levicové labouristické strany Jeremy Corbyn naproti tomu s britskými nálety ostře nesouhlasil. Kromě toho, že jako velký pacifista neschvaluje žádné zabíjení, tak varoval, že aktivní zapojení Britů jen zvýší riziko teroristického útoku na britské půdě.
Corbyn nakonec nechal své poslance hlasovat podle vlastního uvážení a ne jednotně a i díky tomu návrh na zapojení britských vzdušných sil prošel v poměru 397 hlasů pro a 223 hlasů proti. Pro návrh nakonec hlasovalo i 66 labouristů, k velké nelibosti Corbyna i levicových demonstrantů, kteří před parlamentem protestovali proti náletům.
„Myslím si, že Sněmovna učinila správné rozhodnutí, aby zajistila, že bude Británie v bezpečí,“ řekl po schválení návrhu premiér Cameron. Rozhodnutí zapojit se do bojů v Sýrii kvitoval i americký prezident Barack Obama.
Od slov k činům přešli Britové téměř okamžitě. K prvním náletům na pozice ISIS došlo pouhých 57 minut po jejich odsouhlasení poslanci. Rychlá reakce mohla proběhnout díky tomu, že britové trvale užívajízákladny na Kypru, odkud se uskutečňují nálety na pozice v Iráku.
Prvního náletu se účastnily 4 bojové letouny RAF typu Tornado. Ty vzlétly z kyperské základny Akrotiri s cílem bombardovat islámisty ovládaná syrská ropná pole. Po shození šesti bomb se piloti v pořádku vrátili na základnu.
Náletů bude v následujících dnech přibývat a můžeme jen doufat, že skutečně přispějí k porážce islámských teroristů.