Dlouhé roky jste řadovým poslancem, od letoška navíc vedete sněmovní výbor pro zdravotnictví. Proč jste se rozhodl jít ještě do boje o primátorské křeslo?
Je to velmi mladý příběh. Asi před měsícem za mnou přišlo pražské vedení ODS s tím, jestli bych byl ochoten o tom uvažovat. Mluvili jsme o všech věcech. Například o tom, kam Prahu posunout. Já už jsem se domníval, že na magistrát kandidovat nebudu, že už mám práce dost. Během těch diskuzí jsem ale nakonec řekl, že do toho znovu půjdu.
Jak se na to tvářila vaše rodina?
Rodina to samozřejmě vidí nerada. Jsem doma málo a teď už tam nebudu vůbec. Pravda ale je, že když jsem byl primátorem prvně, tak z toho taky nejprve neměli radost, ale nakonec mi vytvořili silné zázemí. Už teď vím, že jejich podporu mít budu. Bez toho to ani nejde. Když to nemáte vyřízené doma, těžko se dělají takové věci.
Ze všech kandidátů jste jednoznačně nejstarší. Když jsem vás ale teď viděl vyběhnout schody, nepochybuji o tom, že jste stále ve slušné formě.
To je v naší rodině tradice. Můj dědeček, když ho vyhodili z Poslanecké sněmovny, protože se nehodil komunistům, vzal sekeru, šel do Krčského lesa a tam pracoval jako dřevorubec. Dělal to asi do 93 let, pak típl partyzánku a řekl, že mu to už nechutná. Přestal kouřit a štípat dříví a umřel asi v 96 letech. Pořád si říkám, že když mi to nevyjde, vezmu sekeru a půjdu štípat dříví do lesa. Takhle já se dívám na věk.
A teď vážně.
Nemám žádný zdravotní problém. Samozřejmě se to může kdykoliv změnit. Ostatně medicínou se živím a vím, že z hodiny na hodinu může být vše jinak.
Stále pravidelně sportujete?
Zhoršuje se to. Hrával jsem tenis dvakrát týdně, teď už chodím jen jednou. Lyžuji ale pořád naplno, to musím zvládat. Kolo bylo kvůli covidové pandemii také slabší, ale já mám za sebou kariéru vrcholového sportovce, byl jsem zvyklý trénovat trojfázově, takže nějaký sval ve mně zbyl.
Už na fakultě neuměl komunikovat s lidmi
V nadcházejících komunálních volbách dojde k velmi pikantní situaci. Budete se snažit sesadit z pozice primátora svého bývalého studenta z fakulty Zdeňka Hřiba.
Ano, znám ho velmi dobře. Zkoušel jsem ho na státnicích.
Jak na vás tehdy působil?
