Tyhle volby ukázaly jednoznačně, že bez Andreje Babiše by tolik lidí k volbám nepřišlo, že potvrdil pocit, pro mnoho lidí bohužel, že bez něj by to byla nuda. Že „pohlavní kampaň“ nefunguje a že když dojde na komunistickou minulost, že existuje ta dobrá a ta špatná.
Přestože Petr Pavel vede o dvacet tisíc hlasů a druhé kolo bude pořádné drama, chceme se věnovat klasické otázce, a to kde se berou hlasy pro Andreje Babiše, když nás stále někdo přesvědčuje, že to je větší nebezpečí než novičok. Ukazuje se, že nebýt hlavního města, Babiš by možná už byl prezident, ale bez Hradu, což jistě musí být pro mnohé šok. Už zase, ale úplně zbytečně. Už deset let se díváme na ty stejné volby, kdy Andrej Babiš přijíždí jako úplně poslední ze všech kandidátů do svého volebního štábu, má nejdelší tiskovku, kdy každý čeká, co se řekne, a pak se z toho dělají titulky a ostatní kandidáti na něj musí reagovat, protože jim nic jiného nezbude.
Z tiskové konference jsme mohli vidět, že pro Babiše není nejpodstatnější to, jestli vyhraje, ale to, že pořád ovládá politiku a že bez něj to jaksi nejde. A že jsou tu lidé, které Babiš stále oslovuje jako truc volba. Když neustále posloucháte lidi z vlády nebo protikandidáty, kteří vám neustále říkají, kdo je podle nich demokratický kandidát, je jasné, že to ve vás vyvolá odpor.