Úterý 19. března 2024, svátek má Josef

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Koukalová & Konečný: Všichni jsme v kleštích! Nemáte v rukávu něco, co nám uzdraví duši i hlavu?

    Jestli by snad nebylo lepší odletět na Mars i s tím vozítkem. | foto: Profimedia.cz

    Pozor, tento komentář neobsahuje slova chaos, vláda, bordel, papaláši, vakcína, páteční jednání Poslanecké sněmovny o staronovém, novém, zítřejším a vedlejším nouzovém stavu nebo pandemickém zákonu. Chceme říci jen to, jak se náš život stlačil do virové zkumavky, kdy nejen nás, ale i média nezajímá nic jiného. A jediným útěkem, který jsme poslední dobou zažili, byl hodinový speciál Daniela Stacha o přistání na Marsu. Tehdy si člověk řekne, jestli by snad nebylo být lepší tam.

    Asi to tak cítí celý svět, ale je pravda, že číst každý den o tom, jací jsme největší chaotici, nedodá sebevědomí žádnému národu, natož našemu, celkem malému a schovanému ve středu velkých sousedů. Tolik nás nesvazují opatření ani jakýsi lockdown, jehož pravou podobu jsme na rozdíl od jiných států ani nezažili, ale spíše omezené myšlení, které se soustředí jen na jednu věc. Dříve začínaly ranní konverzace v rodinách klasickými věcmi, jako je počasí a denní program, dnes jsou to čísla nakažených. Když se potkají přátelé, konverzace se ihned stočí jen na jedno omezené téma. Virus dokázal kromě zdraví nahlodat i mentalitu lidí, začínáme ho poslední dobou spíše vnímat jako psychické ohrožení.

    Jeden náš kamarád dostal covid-19 a má lehký průběh, ale v hlavě se mu přitížilo. Na otázku „Jak ti je?“ neodpovídá k věci, ale mluví v tom smyslu, že selhal tím, že dopustil, aby se nakazil. Prý zkazil dětem jarní prázdniny a doma má tichou domácnost. Virus z nás evidentně odnímá lidství a empatii, což se poslední dobou ve společnosti jeví mocně. Rezignujeme na obyčejné věci, stigmatizujeme nakažené, ale štěstí není jen o tom, že v zimě letím na Zanzibar a do obchodu nemusím v roušce.

    Nevidíme konec Netflixu ani rezignace lidí

    Chceme k vám být upřímní a přiznáváme, že když jsme přemýšleli, o čem budeme nyní psát, dostali jsme se do stejného problému. Co řeší lidé kromě covidu a cancel culture? Nikde jinde nevidíme žádná témata, která by nám povzbudila ducha a diskuzi ve smyslu toho, co se komu povedlo, kdo naši společnost nějak povznesl či kdo dokázal něco neuvěřitelného a můžeme mu obyčejně lidsky závidět, že taky nejsme tak chytří nebo inspirativní. Život se smekl na to, že si koupíme jídlo a na Netflixu se údajně nedá dojít na konec nabídky.

    Není to o tom, že by nám chybělo jít do otevřené hospody samo o sobě, že můžete, ale chybí nám ten intelektuální stimul, který v této společnosti probíhá. Sice se někdo může smát spojení „hospodská chytrost“, ale myslíme to obecně: jít na víno, na pivko či na kafe a s lidmi jako dřív a řešit knihy, filmy, historii, její souvislosti v dnešním světě, politiku naši i zahraniční. Přece každý z vás zažil to vzrušení z diskuzí a třeba se i těšil se na to, že se v partě potká s tím a tím, se kterým se na dané téma vždycky pohádá. To všechno je pryč, každý nám akorát radí, jak si umýt ruce, ale nikdo vám neporadí, jak si potrénovat mozek.

    Pozorujeme ale, že lidé zase začínají hledat cestu ke svým starým známým, s nimiž se jejich cesty pro pracovní či soukromou vytíženost rozešly. Také jsme zažili, že nám volají staří známí a chtějí se zase vidět. Je to pochopitelné, když se nyní musíte setkávat jen se stejnými lidmi stále dokola, každá změna je nyní vítaná a kdejaká maličkost znamená nový impuls, a to nejen co se týče setkávání se s lidmi. Jsme součástí skupiny sousedů, kteří se scházejí v jednom domě mezi sebou a řeší se věci, jež by dříve nepřišly tak často na přetřes. Například filozofické rozpravy o smyslu bytí, životní cestě a obecně o místě člověka na tomto světě. Samozřejmě nikdo nevymyslí žádné řešení a nevytvoří novou teorii, ale i toto „plácání“ je důkazem toho, že lidé sevření celosvětovou situací potřebují i jiný intelektuální stimul. A sledování televize vám to nenahradí, je to jen pasivní příjem, ale co bývalo lepší než „debaty o nesmrtelnosti chrousta“? Pamatujete?

    Hodinový speciál o přistání na Marsu nás vrátil zpět do našeho normálního světa

    My novináři jsme se těšívali každý rok na Vary, jindy na olympiádu, na volby, na České lvy, na každoroční mezníky, na které musela probíhat příprava, ale teď my i vy místo toho máme jen nekonečné hodiny žvanění v Poslanecké sněmovně a obrazy apokalyptické hrůzy. A nestačí jen to, že kultura a život sám obecně dostávají na prdel, do toho ještě navíc pokračuje toxická snaha omezit i ten omezený zbytek naší existence nápady jako souhlasy se sexem a vymazávání či rušení kulturních ikon. Už i tak máme málo občanské svobody, ale tito aktivisté se vezou na vlně nového nesvobodného světa a nejhorší na tom je, že nemají žádné oponenty a média to ani nerozporují. Tuhle zase nějaká organizace chce zavést nový zákon o souhlasu se sexem, ale nikdo se těch lidí, co to chtějí prosadit, na nic neptá, nikdo je nekonfrontuje, nikdo jim neklade žádné dotazy. Aktivistka Nejedlová a její spolek Konsent požívají slávy v médiích, jak mění společnost údajně k lepšímu, ale jsou to jen prázdné články bez protiargumentů. Jistě se tím chce proslavit, že bude ta, která změnila českou legislativu, a evidentně s tím nebude mít ani moc práce, protože se nenašel nikdo, kdo by se jí ptal na detaily jejího nápadu a následné právní problémy.

    Prozatím je to tedy tak, že nás čekají neveselé vyhlídky nejen na konec dnešního stavu, ale i na pocit svobody, kterou nám po kouscích krade každý, kdo má internet a slavomanské sklony. Jediná chvíle euforie, kdy jsme si zase přišli normální, byl hodinový speciál Daniela Stacha na ČT24, v němž jsme sledovali přistání vozítka Perseverance na Marsu. Ve studiu měl jako hosty dva mladé vědce: Jana Spratka z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a planetologa Petra Brože. Všichni se smáli, měli vynikající náladu, žertovali mezi sebou a konečně se mluvilo i o něčem jiném. Všichni tři byli příjemným osvěžením a připomenutím toho, že stále existují lidé, jejichž intelektuální kapacita vás obohatí a kteří vám mají co předat, jen jsou dnes zastíněni lidmi, kteří na vás vyskakují z každého rohu se svými nápady z pekla.

    Speciál ČT24 o přístání na Marsu.

    My také už cítíme zpravodajský svěrák, kdy již těžko hledáme odlišná témata. Nás to unavuje, vás to unavuje, tak jsme si řekli, že příští komentář napíšeme na téma, které nám nahodíte vy. Nesmí se to týkat pandemie, cancel culture ani Me Too, ale pošlete nám třeba inspirativní příběh, něco, co vás naštvalo, co podle vás ve společnosti nefunguje, co zde chybí, co vás oslovilo, a nás to minulo, čeho si už déle všímáte a mělo by o tom vědět co nejvíce lidí. Pojďme zadupat do země to klišé se světlem na konci tunelu a najít způsob, jak si ulevit na duši a povzbudit si hlavu od hloupostí.

    Psát můžete na e-maily: barbora.koukalova@mafra.cz a petr.konecny@mafra.cz. Těšíme se na vás.

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 17:38 pondělí 28. června 2021. Anketa je uzavřena.

    • Super
      88
    • Haha
      17
    • Trapas
      13
    • Cože
      7
    • Sladký
      6
    • Tvl
      5
    Vybrali jsme pro vás

    VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

    Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

    Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

    Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

    Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

    Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...