Příběh kontroverzního objektu Klinika se začal psát v roce 2014. Tehdy totiž aktivisté obsadili nevyužívaný objekt bývalé plicní kliniky na pražském Žižkově. Jejich cílem bylo chátrající budovu znovu oživit a využít ku prospěchu veřejnosti.
Na Klinice se pořádala řada různých kurzů, koncertů, přednášek a mnoha dalšího. Popularitu si získala třeba i výuka cizích jazyků, a to mnohdy i velmi netradičních. Figurovala mezi nimi dokonce i romština. Běžné byly také lekce jógy či meditace.
Auru emoce vzbuzujícího objektu si Klinika získala zejména i tím, že se její představitelé hodně angažovali v otázce migrační krize, která vrcholila právě v době, kdy začal objekt fungovat.
„Bylo to místo, kde se mohou setkat lidé, udělat koncert zadarmo, tvořit. Potřeba toho prostoru se ukázala, když začala migrační krize. Při příchodu válečných uprchlíků do Evropy ze Sýrie, kdy měla česká společnost i část té evropské problém být solidární, tak právě v Klinice mohli lidé uprchlíkům pomáhat,“ řekl v rozhovoru pro server iDnes.cz Jakub Ort, který vystupuje jako jeden z hlavních členů kolektivu Klinika a squatterské skupiny, která budovu obsadila.
Tolik ke světlejším stránkám Autonomního sociálního centra Klinika. Mnohem horší stín na kolektiv kolem Kliniky vrhá fakt, že se název objektu hned několikrát objevil ve zprávách Ministerstva vnitra o levicovém extremismu. Doslova byla Klinika zmiňována jako mobilizační téma pro krajně levicovou anarchistickou scénu.
Sídlo extrémní levice?
Klinika se sice od extremismu vždy veřejně distancovala, v její neprospěch ovšem hovoří několik konkrétních případů. Jedním takovým je i fakt, že se sociální centrum na svých webových stránkách chlubilo podporou nechvalně proslulého extremisty Lukáše Borla.
Mostecký anarchista byl policií dlouhodobě hledaným zločincem. Podle všeho měl stát za založením organizace Síť revolučních buněk, která systematicky páchala žhářské útoky na vytyčené cíle, jakými byla například policejní auta či mýtné brány. Na webových stránkách měla mimo jiné i návod k sestrojení výbušniny.
Kromě toho také Borl figuroval už v policejní operaci Fénix, během níž kriminalisté v roce 2015 zatkli osoby podezřelé z přípravy atentátu na několik vlaků. Tehdy byl ale propuštěn, na rozdíl od dalších čtyř obviněných u něj nebylo prokázáno spojení s chystanými útoky.
Anarchista Lukáš Borl v době, kdy po něm pátrala policie.
Lukáš Borl byl policií v souvislosti se Sítí revolučních buněk zatčen v září 2016, po sedmi měsících byl propuštěn na kauci a od té doby je stíhán na svobodě. Co se ale týče Kliniky, zásadní je, že se podle některých informací v objektu skrýval právě v době, kdy po něm policie pátrala jako po nebezpečném a ozbrojeném zločinci.
Dalším případem, kdy byla Klinika nezpochybnitelně spojena s extrémní levicí, bylo zveřejnění nahrávky pořízené na přednášce, která se v budově konala.
Nahrávku se podařilo získat reportérům zpravodajského serveru Aktu.cz. Je na ní slyšet jiný, policii dobře známý anarchista Ondřej Suk, který poučuje své posluchače o taktice postupu při demonstracích, kterou okoukal od kolegů v Německu. Kromě jiného se ona taktika týká třeba prorážení policejního kordonu.
Marie Feryna a znásilnění
Vůbec nejčerstvější kauzou, která na Klinice proběhla a pořádně rozvířila další emotivní debatu o budoucnosti objektu, byl případ znásilnění. Dopustit se ho měl aktivista Jiří Feryna, který vystupuje jako aktivistka Marie Feryna.
„Marie Feryna znásilnila jednu z autorek tohoto dopisu. Zpočátku jí tvrdila, že si nic nepamatuje, a popírala vinu, později připustila, že skutek spáchala. Pokoušela se vše ututlat a vyhýbala se konfrontaci. K tomu používala i citové vydírání a výhrůžky sebevraždou,“ oznámily v červnu loňského roku představitelky uskupení SdruŽeny.
Marie Feryna se měla znásilnění dopustit hned dvakrát a také se k činům přiznala. V rozsáhlém vyjádření se skutky snažila ospravedlnit tím, že se staly v období počínajících psychických problémů, které řešila prášky a alkoholem. Ani jedno znásilnění si prý nepamatuje. I na žádost obětí ze spolku SdruŽeny nakonec nebyla Marie Feryna obviněna.
Zřejmě i vzhledem k divokým emocím, které Klinika vyvolává, nastaly vleklé spory o jejím využívání. Ačkoliv jen krátce po jejím obsazení zástupci centra vyjednali smlouvu o výpůjčce, ta po roce vypršela a prodloužena už nikdy nebyla.
Od té doby se právo k využívání objektu řešilo před soudem, až 2. listopadu 2018 Ústavní soud definitivně rozhodl, že musí být budova vyklizena a předána do rukou Správě železniční dopravní cesty, společnosti, která ji koupila a oznámila úmysl využívat ji ke svým aktivitám.
Fotogalerie |
22
16
9
9
9
6
