Nalezené kostry pocházejí z období zhruba druhého tisíciletí před naším letopočtem. Pohřbívání rodičů s dětmi sice v té době nebylo nijak výjimečné, takto naaranžovaný hrob je však podle archeologů zcela unikátní. Především děti prý většinou bývají v zemi jen tak pohozené.
„Hlavy mají u sebe, je v tom neuvěřitelná, až zvláštní pieta. Všichni jsme na to zírali, na Moravě nevím o podobném nálezu,“ vysvětluje Blanka Mikulková z Ústavu archeologické památkové péče Brno.
Vědci kostry z hrobu vyjmuli a nyní je podrobí výzkumu, který by měl odhalit věk ženy a dítěte a případně i nemoci, které prodělaly. Mohlo by se také ukázat, zda náhodou nezemřely násilnou smrtí.
Zatímco obě těla musela být do země uložena se vší pečlivostí, další výbavu už hrob nemá. „U sebe měly jen pár střípečků keramiky a dva kousky kamenné štípané industrie. Ale s naaranžováním hrobu si někdo dal neuvěřitelnou práci,“ vysvětluje Mikulková