Anetin případ oficiálně uzavřela policie se závěrem, že mladá žena spáchala sebevraždu v důsledku toxické psychózy po užití kokainu. Opozice proti tomuto verdiktu ale neustává. Mezi těmi, kdo na kauzu vrhají nové světlo, je i bývalý elitní kriminalista Josef Doucha, známý svou účastí na případu spartakiádního vraha Straky. Doucha, který poprvé promluvil právě kvůli dokumentu, zpochybňuje závěry vyšetřování a poukazuje na nevyjasněné otázky, které celý případ provází.
Bývalý elitní vyšetřovatel Jan Štoček.
říběh plný pochybností a nezodpovězených otázek,“ říká Doucha v dokumentu. „Nedostatečné zajištění důkazů a absence klíčových analýz vyvolávají pochybnosti o tom, co se skutečně v tom bytě odehrálo. Krev byla zdokumentována na zdech, ale žádné vzorky se nezajistily. Je vůbec možné, že tam byla ještě další osoba?“ Příběh Anety tak pro Douchu i právní zástupce Anetiny matky zůstává otevřený a podle nich vyžaduje nové prošetření.
Dokument mapuje nejen události osudného večera, ale odhaluje i širší pozadí – od rolí drog, mafiánských struktur až po postavu tajemného Libanonce, který do případu zasahuje. Zarážející je podle tvůrců i přístup policie k důkazům. Jak uvádí novinář Petr Konečný, policie nedokázala důsledně zmapovat situaci: „Vůbec se neřešily drogy v bytě. Nevíme, kolik jich tam bylo, a žádné drogy se nezajistily.“
Novinář Petr Konečný v rozhovoru s legendou pražské mord party Janem Štočkem.
Scéna z filmu Aneta.
Rekonstrukce na místě činu a mezinárodní experti
Během pěti let, které film vznikal, tvůrci oslovili více než sto svědků a vyšetřovatelů, kteří Anetu znali nebo s případem přišli do styku. Někteří se před kamerou odhodlali sdílet své svědectví poprvé. Pro dokumentární rekonstrukci vznikla přesná replika letňanského bytu, kde Aneta zemřela, a tvůrci zde pracovali s mezinárodními experty, kteří měli zhodnotit důkazy a postupy české policie.
„Případ Anety je pro nás hlubokou lidskou zkušeností,“ říká režisér Jiří Sádek. „Naučilo nás to empatii a vytrvalosti, a především důležitosti nezávislého vyšetřování. Anna, matka Anety, bojuje nejen za svou dceru, ale i za to, aby se podobná tragédie už nikdy nikomu nestala.“
Scéna z filmu Aneta.
Film jako varování a vzpomínka
Sádek na závěr zdůrazňuje: „Dík patří mamince Anety Rodové, Anně, která nás nechala příběh své dcery zpracovat. A to i přesto, že tušila, že nevytvoříme nudnou akademickou přednášku, ale hrůzostrašný rollercoaster o smrti její dcery, který bude zároveň snad tou nejlepší vzpomínkou, odkazem a varováním.“
Sádek také přiznal, že natáčení bylo mimořádně náročné a temné: „Byla to neuvěřitelná fuška a neuvěřitelně temná výprava. Nemyslím, že ještě někdy něco tak intenzivního, jako jsme si v týmu zažili na tomhle place, prožijem. Možná dobře. Možná špatně.“
Film ANETA přináší dosud nezveřejněné detaily a nové svědectví, které mohou případ znovu otevřít. Dle tvůrců film neosloví pouze fanoušky „true crime“, ale všechny diváky, kteří chtějí otevřít diskusi o spravedlnosti a transparentnosti v policejním vyšetřování.
Fotogalerie |
