A teď nemluvím jen o všech těch „politických podnikatelích“, kteří kvůli našemu protikorupčnímu hnutí a zákonu o registru smluv přišli o státní zakázky, nebo o těch, kteří šidili na daních, a kvůli nám je museli začít platit a nenávidí nás, jasně že nás nenávidí.
Ne.
Teď mluvím o normálních lidech, kterým třeba vadí, že jejich strany, které volili, sedí už 6 let v opozici. Možná mají někteří v posledních letech pocit, že stále prohrávají. V parlamentních volbách, krajských i těch evropských. Mají pocit, že je válcuje hnutí, které nevolili, a nechápou, že pracuje i pro ně. Někoho to určitě štve a je vděčný za každou pomluvu, za každý signál, že by mohl ten hrozný nenáviděný Babiš skončit. Když to nejde ve volbách, tak přes nějakou kauzu.
Takový člověk pak chodí na Václavák a na Letnou pokaždé, když se kolem mě něco děje. Chodí tam nejen voliči opozice, ale hlavně komentátoři, kteří mě za každou cenu chtějí dostat z politiky.
I když mě to zraňuje, tak chápu, proč to ti lidi dělají. Ale není moje chyba, že strany, které volí, nedokážou uspět ve volbách. Že se pořád drží programu Antibabiš, i když evidentně nefunguje. A když navrhnou něco rozumného, je to často okopírované od našeho hnutí, a to ještě s několikaletým zpožděním.
Zvyšujeme platy, zvedáme životní úroveň, modernizujeme naši zemi. Opoziční strany se k nám mohly už dávno přidat a pracovat spolu s námi ve prospěch této země. Zvali jsme je všechny k jednání hned v den vyhlášení výsledků voleb, mohly pracovat s námi.
Vynahradit lidem to, že řada z nich 25 let předtím rozvracela hospodářství, způsobila škody za tisíce miliard, a oni lidi akorát škrtili. A že vždycky před volbami něco slibovali, a když byli ve vládě, dělali opak.
Co vlastně po mně ti největší hejtři chtějí? Abych nebyl? Proto je každý, kdo mi napíše slovo podpory, u nich kobliha? Esemesek, vzkazů a komentářů, že mám vydržet, jsem dostal za poslední týden obrovské množství. Strašně vám za to děkuju.
Normální člověk by už asi odešel, ale já, jak je obecně známo, jsem urputné hovado. Ta štvanice trvá už čtyři roky, a když moji soupeři nejsou schopní mě porazit ve svobodných, demokratických volbách, tak doufají, že to za ně vybojuje Brusel.
To, jak se na mě snaží něco vyškrábnout, je zoufalé.
StB. To je 38 let stará věc. Vyhrál jsem už 3x soud o to, že jsem neoprávněně vedený jako její spolupracovník. Prostě na mě vedli svazek bez mého vědomí, jak bylo tehdy běžné, protože museli plnit plán. Já ale žádnou spolupráci nikdy nepodepsal. Proto se soudím a ani jeden z těch soudů jsem neprohrál, jak média – i ta nejrespektovanější – s oblibou píší. Ale omílají to pořád dál. Dobře si přečtěte, jak to doopravdy je a jak dlouho ta kauza probíhá.
V lednu to bude 8 let.
Čapí hnízdo.
To je 12 let stará věc, 9x kontrolovaná bez jakéhokoli problému. Až když jsme ostatní převálcovali v preferencích, zrodila se tahle kauza. Nejdřív obvinili 11 lidí, pak 7, teď už jen 2. Věřím, že v dalším kole to bude už nula. Moje rodina byla stíhaná nespravedlivě. Nejhorší je, že moji oponenti jsou tak odporní, že napadají moji rodinu. Manželku i děti. Je to hnus.
Lex Babiš.
Tohle je asi nejtěžší kalibr. Řekli si, že když sáhnou na firmu, kterou jsem budoval přes 21 let, tak z politiky odejdu. Překvapil jsem je. Upřednostnil jsem zájmy lidí, kteří mě volili a dali mi důvěru. Firmy jsem se vzdal. Dodržel jsem zákon, který proti mně napsaly tradiční, demokratické strany. I když o něm renomovaní právníci prohlásili, že je protiústavní a v rozporu s evropským právem.
Už skoro 3 roky trvá Ústavnímu soudu, aby rozhodl, jak to vlastně je. Žalobu proti tomu zákonu podal jak pan prezident, tak část poslanců. Ale já jsem se i přesto podřídil, firmy jsem se vzdal. Takže kdybych teď přišel na valnou hromadu Agrofertu, tak mě vyhodí ze dveří. Nemám na tu firmu prostě žádný vliv.
Ale ani to nebrání mým protivníkům a médiím dnes a denně nepravdivě a zkresleně informovat o celém auditu a zákonu o střetu zájmů a lhát, že se budou vracet peníze.
Jeden z takových lidí a mých největších odpůrců je člověk, kterého jsem si přivedl jako náměstka, když jsem nastoupil jako ministr financí. Tvrdil mi, jak bude bojovat s korupcí. Jenže je to psychopat a všude vidí zločince. Holt profesionální deformace.
Udělal audit výběrového řízení na klíčový IT systém, kvůli kterému jsme nevratně přišli o 820 milionů korun a ještě ohrozil proplácení VŠECH dotačních programů v Česku. Kvůli jeho auditu se musela IT zakázkou zabývat policie a finanční správa, která ani za 3,5 roku nezjistila žádné pochybení. Domluvili jsme se s ním na ukončení spolupráce. Bylo jasné, že jeho hlavní cíl je poškozovat Českou republiku.
A tento člověk je přesvědčen, že Česká republika musí ve všem Evropskou unii poslouchat a že evropské právo je nadřazené českému. Není to pravda!
Jsme svrchovaná země. Není možné, aby Brusel vykládal české zákony, na to tu máme české soudy, české soudce, českou justici.
Pan udavač se teď přidal k Pirátům, kam samozřejmě patří, protože stejně jako on i oni vše destruují. Přes svoje kontakty, které získal na Ministerstvu financí, tlačí evropské úředníky, aby pomohli sestřelit Babiše, a píše na všechny evropské adresy, aby mě poškodil.
Víte, já se na něj nezlobím. Pochopil jsem, že to má v povaze, je nemocný nenávistí. Miluje udávání. Nezlobím se na něj, protože jde po mně. Je to zjevně jeho politický styl. Co mě na něm ale štve, je to, že systematicky poškozuje naše zájmy v rámci Evropské unie.
Už jsem to psal několikrát. V počtu udání jsme první země v EU. I ve zveřejňování důvěrných zpráv. Prostě v rámci politického boje na sebe posíláme udání a jsme v tom jedničky.
Zároveň taky někteří lidé zveřejňují důvěrné dokumenty, které jsou interní a mají zůstat neveřejné, kvůli boji o moc dokážou udělat cokoli, co z Česka udělá v očích Unie nedůvěryhodné partnery.
192
157
37
35
30
27
