Hlášení Andreje Babiše: Zvu vás do nové Opery

Byl jsem na otevření zrekonstruované Státní opery Praha. Po fantastické rekonstrukci Národního muzea tu máme další obnovenou památku a jedem dál, Císařské lázně už začaly, na Invalidovně se pracuje a čeká nás Nová scéna Národního divadla.

Jestli jste četli Národní investiční plán, je tam na obnovu kulturních památek 47 miliard korun. Jak víte, vážíme si toho, co nám zanechali naši předkové. O našem kulturním dědictví, na které máme být hrdí, mluvím už dlouho a vždycky v každém významnějším projevu.

Takže Státní opera. Nádherná budova s úžasnou akustikou i výzdobou. Skvělá rekonstrukce. Otevíráme ji dneska, přesně 132 let od jejího prvního otevření. Pokud jste tam ještě nebyli, měli byste. Jak víte, stojí hned na magistrále, jako možná jediná budova opery na světě. Jestli někdo víte o jiné, napište mi, budu rád. Tady je něco o její architektuře, co jsem dostal v podkladech a celkem mě to zaujalo, tak přikládám:

Budova byla postavena v letech 1886–1888 jako nové německé divadlo vídeňskou firmou Fellner a Helmer. Na vypracování architektonického plánu budovy, jejíž stavba byla financována prostřednictvím veřejné sbírky, se podílel mj. i autor vídeňského Burgtheateru Karl Hasenauer. Cihlová stavba s jedním podzemím podlažím a čtyřmi nadzemními podlažími o zastavěné ploše 2783 m2 a obestavěném prostoru 65 930 m3.

Slavnostní otevření zrekonstruované Státní opery Praha

Budova je v neorenesančním stylu s použitím řeckých korintských prvků. Z průčelí divadla vystupuje výrazný portikus nesený osmi sloupy, nad ním je terasa s dalšími šesti sloupy zakončenými korintskými hlavicemi. Nad sloupovím je umístěn tympanon s reliéfem, zobrazujícím alegorickou postavu básníka, který se po boji Orfea s divokými menádami, průvodkyněmi boha Dionýsa, ujímá lyry a na okřídleném Pegasovi směřuje na horu Olymp. Nad vrcholem tympanonu je socha Fámy s trubkou a palmovou ratolestí (někdy označovaná jako Veřejné mínění), vlevo vidíme boha Dionýsa, jehož vůz táhnou šelmy, a vpravo sochu múzy Thálie. Hlediště je bohatě zdobeno figurálními motivy, jinými štukovými ornamenty a bohatou freskovou výzdobou.

Budova a její zázemí jsou významnou historickou památkou. Divadlo je považováno za jeden z nejkrásnějších evropských operních domů s vynikající akustikou a bohatou malířskou a sochařskou výzdobou.

V roce 1973 přibyla k historické budově nová provozní budova s jedním podzemním a pěti nadzemními podlažími, o zastavěné ploše 9545 m2 a obestavěném prostoru 66 617 m3. Návrh a vlastní stavbu zajišťoval tým pod vedením Karla Pragera. Jedná se o železobetonový skelet s nosnými pilíři, který je uzavřen unikátními skleněnými stěnami. Provozní budova byla vystavěna v letech 1969–1973 jako zázemí s energocentrem (vytápění a chlazení historické budovy Národního muzea, Státní opery a Federálního shromáždění), dílnami, kancelářemi, baletními sály, sborovým a nahrávacím sálem.

Objekt vyrostl na místě původního vinohradského parku a v současnosti již také patří mezi kulturní památky. Jedná se o zadní trakt bývalého Federálního shromáždění, nyní ho využívá Národní muzeum.

Andrej Babiš s dcerou Vivien a manželkou Monikou na slavnostním otevření zrekonstruované Státní opery

Jak jsem řekl v projevu, bylo mi ctí moci říct pár slov právě v den, kdy náročná oprava právě dnes vrací naši Státní operu mezi nejkrásnější divadelní budovy v Evropě.

Celkovou opravu si určitě zasloužila. Naposledy prošla rekonstrukcí v 60. letech a tato současná rekonstrukce byla zahájena 13. března 2017 a dokončena za necelé tři roky. Kdo rozumíte stavařině, víte, že to je skvělý výsledek. Samozřejmě si moc vážím toho, že po dobu rekonstrukce dál pokračovala činnost souboru, že sbor i orchestr mohly se svým repertoárem vystupovat v Hudebním divadle Karlín nebo v historické budově Národního divadla. Nebylo to lehké rozhodnutí, protože všechny soubory se musely finančně i pracovně uskrovnit. Vážím si toho, že jste to všichni dali.

Taky jsem vyzdvihl práci firmy Hochtief CZ a všech, kteří se na rekonstrukci podíleli. Myslím, že všichni vidíme, že tu odvedli vynikající práci, která jen znovu ukazuje, že naši stavaři jsou světová špička. Jděte tam a buďte hrdí. A předtím se stavte v Národním muzeu, kdo jste ještě nebyli.

Dorazil i maďarský premiér Viktor Orbán a pověřenkyně spolkové vlády pro kulturu Monika Grüttersová, taky velvyslanci USA, Německa, Rakouska, Francie, Polska, Izraele, Norska nebo Slovenské republiky.

Slavnostní otevření zrekonstruované Státní opery Praha

Kdo máte rádi operu, čtu v programu, že v lednu se do Státní opery vrátí v novém obsazení oblíbená inscenace z loňského roku Fidelio nebo Madame Butterfly. Na jaro je plánována premiéra inscenace opery Karola Szymanowského Král Roger, v koprodukci s varšavským Teatrem Wielkým a Královskou operou ve Stockholmu.

Velkou událostí by mělo být listopadové uvedení opery Mistři pěvci norimberští. Právě tohle dílo Richarda Wagnera zde bylo poprvé uvedeno v roce 1888. Režírovat bude Keith Warner a dirigovat hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens. V roli Hanse Sachse vystoupí švédský pěvec John Lundgren. Buďme na to hrdí!

Soláry

Průmysl a životní prostředí. Tahle témata jsou spojená a pan prezident o nich mluvil hlavně v souvislosti s energetikou a taky evropskou politikou. Jasně, otevřel to, co vám hlavně v poslední době připomínám. Soláry.

Hlavně kvůli ODS, Zeleným a KDU-ČSL za ně platíme skoro 30 miliard ročně. Šílené peníze, které v rozpočtu každý rok chybí. A přitom nám dávají jen 3 procenta energie. Pan prezident taky velmi správně vypíchl, že obnovitelné zdroje, jako jsou soláry nebo větrné elektrárny, nebudou stačit, protože závisí na momentálních klimatických podmínkách. Bez klasických elektráren se neobejdeme. Tedy těch bezemisních, takže jaderných.

Náš Národní investiční plán počítá se zahájením stavby Dukovan v roce 2029. To je nejrychlejší možný scénář, který odpovídá všem procesům i v jiných zemích EU, příprava takhle náročné stavby skutečně trvá 10 let.

Náš plán je:

2020–2: příprava notifikace s Evropskou komisí,

2021: územní rozhodnutí,

2022: výběr dodavatele,

2024–25: zahájení procesu stavebního povolení,

2029: zahájení stavby,

2036: zahájení provozu.

Do roku 2025 se zároveň musíme rozhodnout o dalším bloku v Temelíně a zahájit ten stejný proces.

A co se týče účtu za solární tunel, připravujeme s ministrem průmyslu plán, jak náklady snížit. Zjednodušeně, účet nemůžou platit jen zákazníci, firmy a stát, ale taky investoři, kteří z toho mají největší benefity. Proto dojednáváme s Evropskou komisí režim překompenzací. Počítáme, že uspoříme všem daňovým poplatníkům 5–7 miliard ročně.

Kde to začalo? Nebudete se asi divit tomu, že největší chybu udělala druhá Topolánkova vláda, která vládla 9. 1. 2007 – 8. 5. 2009. Mirek Topolánek, pamatujete si?

Ano, ODS. Kdo jiný. ODS byla zpočátku sice proti zákonu, za kterým stála ČSSD a Zelení, ale vláda vedená ODS mezi lety 2006–2009 postupně obracela a společně s koaličními partnery KDU-ČSL a Zelenými nakonec byla hlavním aktérem celého solárního zločinu. Její předseda Topolánek a ministr průmyslu Říman šli na ruku investorům, navíc absolutně neodhadli vývoj na trhu, ačkoliv z jiných zemí bylo jasné, co se může odehrát. Měli zásadně ovlivnit metodiku výpočtu a snížit dotace z rozpočtu, měli samozřejmě výkupní cenu snížit tak, jak to udělali v Německu, měli tlačit na meziroční výraznější snižování výkupních cen. Nic z toho vláda neudělala. Udělali z toho normální Klondike.

Důležitou roli sehrálo i tehdejší vedení Energetického regulačního úřadu, v jehož čele stál Josef Fiřt. Elektrárny postavené do konce roku 2010 totiž mají zaručeny extrémně zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na dobu 20 let s pravidelným ročním navýšením o 2 %.

ERÚ totiž musel změnit metodiku výpočtů a nastavit výkupní cenu za fotovoltaiku na 13 Kč/kWh. Doslovná citace Josefa Fiřta pro Ekonom z té doby: „Podle našich výpočtů nám vycházela cena na šest korun. Přijatý zákon nám však uložil, že musíme vycházet ze zadaných technicko-ekonomických požadavků. A hned je i stanovil. To je důvod náhlého zdvojnásobení výkupní ceny.“

Kdo to platí? No kdo. MY VŠICHNI platíme každoročně ten rozdíl mezi 26 miliardami (státní rozpočet) a 47 miliardami. Každá domácnost zaplatí příplatek jen za obnovitelné zdroje asi 1100 Kč ročně. A zbytek zaplatí firmy, které tím ztrácí konkurenceschopnost. A budou platit dál. Do kdy?

Je to na 20 let, takže do 2030–2031. Ano, tahle zátěž s námi pojede 10 let. Každý rok 30 miliard korun. Kdyby tento tunel nevznikl, máme za rok 2019 přebytkový rozpočet. Dalších 10 let kvůli ODS a dalším aktérům z tradičních demokratických stran zaplatíme 300 miliard.

Až uvidíte příště někoho z ODS, jak mluví o ekonomice, rozpočtu nebo o tom, co všechno dělá vláda špatně, vzpomeňte si na to číslo.

Bude se vám dobře pamatovat: 30 miliard ročně.

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 9:10 úterý 5. května 2020. Anketa je uzavřena.

  • 87
  • 48
  • 32
  • 32
  • 30
  • 30