KOMENTÁŘ: Obchod s chudobou platit nebudu - Andrej Babiš

Oněch plánovaných 60 miliard korun vychází z konzervativních makroekonomických předpovědí a také možnosti dosáhnout koaliční shodu. Rozpočet by fakt vypadal jinak, kdyby vláda nebyla koaliční a nebyla zapotřebí dohoda tří stran s odlišnými prioritami. Víte, ono být ministrem financí je celkem zvláštní, protože v téhle funkci jste jediný, kdo je odpovědný za výběr daní a finančních prostředků, které ostatní ministři jen utrácejí, a někteří z nich se chovají nehospodárně. A taky musíte hlídat státní dluh, efektivně si půjčovat a splácet staré prodražené dluhy, který jste zdědili po všech vládách předchozích.

Andrej Babiš se po volbách chystá na změnu sociálních dávek?

Já samozřejmě věřím, že deficit státního rozpočtu bude na konci roku mnohem nižší, jak se nám to podařilo letos i vloni. Doufám, že bude vyrovnaný , a že i dluh nebude vyšší než dnes. Už nyní jsou státní finance v přebytku. V pátek ráno to bylo 35 miliard korun. Česká ekonomika roste. Pomaleji než v roce 2015, ale hlavně se nám daří vybírat podstatně lépe daně a jejich výběr dokonce roste dvakrát rychleji než samotná ekonomika. Spíš jde o to, že i já jsem z podnikání zvyklý být konzervativní, neslibovat nesplnitelné a pak se na konci roku nechat příjemně překvapit.

Fakt to nemám jako ODS a TOP 09, které nás dnes nejvíc kritizují. Když totiž vládly ony, sliboval jejich ministr financí Miroslav Kalousek schodek 38 miliard korun. Myslím, že i on překvapil a to nejen sám sebe, když se mu deficit nakonec vyšplhal k závratným 192 miliardám korun.

Naší vládě se na rozdíl od něj daří snižovat nejen deficit, ale i odchylky od ekonomických předpovědí. Jsme po dlouhé době první vláda, která se chová rozpočtově skutečně zodpovědně a myslí i na další generace. A to hlavně díky pozici hnutí ANO a Ministerstva financí.

Andrej Babiš během návštěvy Varnsdorfu. Promluvil o Romech a jejich vztahu k prác

Neškrtíme zbytečně ekonomiku, a přesto snižujeme deficit rozpočtu i státní dluh, doposud jsme ho v absolutních číslech snížili o 40 miliard korun.

Osobně jako ministr financí udělám všechno pro to, aby byl státní rozpočet příští rok vyrovnaný. A abychom se z osmé nejméně zadlužené země EU posunuli někam k pátému místu a stali se jednou z nejlépe hospodařících zemí. To je můj cíl, takhle si představuji hospodaření našeho státu. Nejde ale jen o tupé snižování deficitu za cenu, uškrcení ekonomiky a strašení lidí, jak to předvedly vlády ODS a TOP 09, které nás zbytečně uvrhly do rekordně dlouhé hospodářské recese. Stejně důležitá je i struktura rozpočtu.

Během předvolební návštěvy Varnsdorfu pronesl ministr financí Andrej Babiš kontroverzní výrok o romském koncentračním táboře. Později se za něj omluvil.

A i ta je nyní mnohem lepší. Investice ze státního rozpočtu v příštím roce meziročně vzrostou o 24,5 miliardy korun, celkem jich bude za 103 miliard. Tuto částku ale ještě výrazně zvýší i využití nespotřebovaných výdajů z roku 2016. Jsme tak na historicky nejvyšší úrovni investic ze státního rozpočtu. Meziročně o 4,5 miliardy také navyšujeme výdaje na výzkum a vývoj, zatímco provozní výdaje státu stoupají o pouhé 2 miliardy korun. A daří se nám snižovat i výdaje na obsluhu státního dluhu: pro rok 2017 jsou meziročně nižší o celých 6 miliard korun a absolutně nejnižší od roku 2009.

Jestli mám s něčím problém a kde vidím rezervu, je oblast sociálních dávek. Ty jsou podle mě pořád spíš plošné než adresné, takže si z nich někteří udělali automatický pravidelný měsíční příjem za peníze jiných. Žádný chytrý stát, který chce podporovat společenskou soudržnost, ale nemůže určitou skupinu lidí dokola uplácet z práce jiných a tolerovat, že se programově vyhýbá práci. Každý moderní stát musí myslet na solidaritu a pomáhat lidem v životní nouzi, nikdo ale nesmí mít na státní dávky automatický nárok.

Ten totiž lidem ve skutečnosti nepomáhá, ale jen je uvrtává do další bídy. Svou sociální politikou stát nesmí financovat obchod s chudobou. Nebo všem občanům garantovat a platit bydlení, o to se všichni musíme starat hlavně sami. Všichni se musí snažit najít zaměstnání, což dnes není velký problém: na úřadech práce evidují téměř 150 000 volných pracovních míst. Místo toho ale státní rozpočet musí myslet na rodiny s dětmi, důchodce, nízkopříjmové zaměstnance, milion lidí na prahu chudoby, matky samoživitelky, jejichž děti občas nemají dostatek jídla a základních životních potřeb.

To bych chtěl jako politik postupně změnit.