Nedává to totiž vůbec žádný ekonomický smysl: V hlavním městě sice sídlí jen patnáct procent administrativních budov státu, platíme za ně ale plných padesát sedm procent z veškerého nájemného. Ano, fakt půl miliardy korun ročně. Je to samozřejmě dlouhodobý problém, protože ho naši předchůdci prostě nechtěli řešit. Než aby přišli s nějakým řešením, radši dál vyhazovali peníze lidí za astronomicky drahé pražské pronájmy, které se v posledních letech ještě výrazně zvýšily. Stát zatím řešil jen akutní a dílčí problémy, když nějakému jeho úřadu chybělo místo nebo se ocitl v nevyhovujícím stavu. Se systémovým řešením ale dosud nikdo nepřišel.
Navíc nejde jen o nájem. Ve velmi špatném a někdy i kritickém technickém stavu jsou i mnohé státní budovy, v nichž sídlí naše úřady. A ty se kvůli dlouhodobé zanedbanosti neobejdou bez nákladné modernizace a rekonstrukce. To jsou další miliardy korun navíc. V loňském roce provedl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) hloubkovou analýzu a zjistil, že jestli to nezačneme rychle a systematicky řešit, zaplatíme v následujících deseti letech za nájemné v soukromých objektech pět miliard korun, za nutnou rekonstrukci a modernizaci státních budov sedm miliard korun a třináct miliard korun za jejich provoz a údržbu.
Zdá se vám to málo? Mně tedy určitě ne! Je to přece příšerné vyhazování státních peněz.
I proto prosazuju projekt státního administrativního komplexu, který by nám v budoucnu ušetřil spoustu miliard. Nejde samozřejmě o žádnou čtvrť, kam bychom sestěhovali všechny pražské státní zaměstnance, jak se občas píše v médiích, ale o jednu nebo dvě moderní a energeticky úsporné budovy s kapacitou nějakých deset tisíc zaměstnanců. ÚZSVM už provedl analýzu státních a obecních pozemků v Praze a jako nejlepší místo pro takový komplex z ní vycházejí Letňany. Náklady na výstavbu? Zhruba deset miliard korun. Doba návratnosti pět let. Stát by tím ale v budoucnu neušetřil jen za budovy, ale i za zaměstnance. Mnohé z nich totiž nyní zaměstnává jen proto, aby se starali o správu zbytečného počtu budov, ve kterých státní úřady sídlí.
Často také slýchám, že chci postavit nějaké úřednické „městečko duchů“, kam ráno najedou desetitisíce úředníků, kteří večer zase odjedou. Tak to vůbec není. Jednak by součástí administrativního komplexu měla být i ubytovna pro mimopražské úředníky, školky pro děti nebo stravovací zařízení a komerční plochy pro obchody, jednak je lokalita Letňan zároveň výhodná i blízkostí Pražského okruhu a taky dodnes nevyužité stanice metra Letňany, které Pražáci přezdívají „Krtkov“, protože stojí uprostřed polí. Přesunutím státních úřadů do Letňan bychom současně ulevili dopravě v centru Prahy.
Taky bych rád vyvrátil nesmyslný argument, že nectím naši historii, když chci opustit prvorepublikové ministerské budovy. Nechci stěhovat ministerstvo dopravy, průmyslu nebo financí. Domnívám se ale, že třeba ministerstvo pro místní rozvoj nemusí mít kanceláře v nádherném barokním paláci přímo na Staroměstském náměstí, že Generální finanční ředitelství nemusí sedět v Lazarské ulici, ÚZSVM na Rašínově nábřeží v bývalém bytovém domě, ministerstvo kultury v malostranském Nostickém paláci a takových příkladů jsou desítky. Prostě chci ušetřit peníze státu, prodat uvolněné prostory, udělat z nich třeba byty, které dnes v Praze zoufale chybí, a zjednodušit lidem kontakt se státními institucemi na jednom dostupném místě.
Ano, Letňany nejsou z hlediska urbanismu ideálním řešením. Například pozemky okolo nákladového nádraží Bubny by byly daleko lepší a administrativní komplex v této oblasti by působil i „městotvorně“. Jenže v Bubnech je bohužel čtyřicet různých vlastníků pozemků a jejich případné výkupy by se táhly desítky let. Jestli tedy chceme státu ušetřit nemalé peníze, vrátit do historického centra Prahy život a ulevit mu i v dopravě, vycházejí z toho Letňany prostě nejlíp.
