V době, kdy Angela Merkelová po minisummitu k migraci balancuje nad propastí a protiuprchlická Alternativa pro Německo rekordně posiluje, dochází k znovuobnovení napětí na Balkáně.
Když se vláda ministra vnitra Mattea Salviniho rozhodla odepřít přístup lodí s uprchlíky do italských přístavů, začínají přistěhovalci opět atakovat již nepoužívanou balkánskou cestu.
V sobotu se asi dvě stovky migrantů rozhodly vzít útokem hraniční přechod Maljevac v Chorvatsku. Jednalo se téměř o samé muže, kteří se rozhodli po celý den zaměstnávat policejní kordon ozbrojených těžkooděnců.
Cizinci provolávali hesla, že nechtějí do Chorvatska, ale do Německa, a že chtějí práci. Jak uvádí server Krone.at, několikrát došlo i k provolání islámské mantry Alláhu akbar (Bůh je veliký).
Dav utečenců se pokoušel za pomoci větví vytvořit přechod přes úzký vodní kanál hlídaný ozbrojenými složkami a opakovaně došlo i k fyzickým potyčkám, kdy se někteří muži s Chorvaty začali postrkovat a domáhat vstupu do země. Když situace kulminovala, rozhodli se ji ozbrojenci řešit slzným plynem. I když se demonstrující rozutekli, jedná se pouze o dílčí vítězství.
Extrémní nárůst ilegálních osob na Balkáně
Podle informací mezinárodního Červeného kříže totiž dochází k významnému pohybu nelegálních osob na území Balkánu. Postižená je například Bosna, kde se aktuálně pohybuje odhadem na sedm tisíc uprchlíků čekajících na svou příležitost. Přitom v roce 2017 to bylo jen 750. Očekává se ale další zvýšení zájmu o znovuotevření balkánské trasy.
The Red Cross says pressure is growing on Balkan states as migrant numbers continue to rise: “Thousands of people making their way through the #Balkans are in desperate need of basic humanitarian services and support". @Federation https://t.co/ralKYC3CGl
Mezitím Merkelová i Macron čelí fiasku se svými snahami přesvědčit některé evropské státy o nutnosti vybudovat uprchlická centra na evropské půdě a zvýšit finanční investice do solidárního systému pro migranty. Itálie se tak vedle zemí Visegrádu a Rakouska stává dalším problémem pro německo-francouzské tažení za takzvanou humanitu.
Macron se v Paříži snažil o nutnosti investic přesvědčit i nového španělského premiéra Pedra Sáncheze, ale ani toho svými vizemi nenadchnul a není příliš pravděpodobné, že by Španělé chtěli na podobných projektech výrazněji participovat.
Fotogalerie |
