Zastání tedy našel český národ u muže, jehož jméno ani většina z nás nezná. K gentlemanskému činu předurčoval Duffa Coopera už jeho urozený původ, spojený dokonce s britskou královskou rodinou. Jeho prababička byla nemanželskou dceru krále Williama IV., strýc si zase vzal dceru krále Eduarda VII. Louisu.
Cooper, který sbíral nejen zkušenosti a znalosti, ale především kontakty na vybraných britských školách, mimo jiné Etonu a Oxfordu, se ale proslavil zejména jako diplomat a politik z řad konzervativců.
Dobře se spřátelil i s pozdějším premiérem a britským hrdinou Winstonem Churchillem. Vypracoval se až v ministra války a prvního lorda admirality. Právě ve vládě se svou politikou narazil.
Byl totiž na přesně opačném břehu než tehdejší premiér Neville Chamberlain. Cooper kritizoval v první řadě jeho politiku appeasementu, tedy záměr ustoupit agresorovi v podobě Hitlera, uspokojit jeho nároky a odvrátit tím válku.
Právě tato politika se týkala nás. Chamberlain se už v rozhlasových projevech vyjadřoval kladně k postoupení pohraničních území Československa Německu, což Cooper odsuzoval.