jít naiDNES.cz

Africký paradox: Čím víc kontinent bohatne, tím víc lidí míří do Evropy

Mladíci v Senegalu žijí fotbale a sní o kariéře slavného fotbalisty a životě v Evropě. Bohužel jim nedochází, že tolik fotbalistů na starém kontinentu není třeba. | foto: Profimedia.cz

Africké státy Gambie, Pobřeží slonoviny nebo Senegal nepatří mezi země balancující nad propastí hladomoru, teroru a občanských válek. Přestože na africké poměry si vedou docela slušně, víc a víc lidí, převážně mladých mužů, opouští svou rodnou hroudu a míří do Evropy za snem o bezstarostném životě. Díky sociálním sítím a zprávám od příbuzných a známých nabyli dojmu, že je starý kontinent zemí zaslíbenou.

Jen pouhými sedmi procenty se podílí Evropa na celkovém počtu obyvatel Země. Naproti tomu na sociální oblast odsud plyne téměř šedesát procent celkových světových výdajů. Lidé v Africe jsou si toho dobře vědomi. Štědrá sociální politika proto do Skandinávie a Německa láká i ty, jejichž země nepatří na seznam těch „nejpotřebnějších“ – kromě Afričanů a Asiatů sem míří i lidé z Kosova nebo Albánie.

„Odtud lidé neodcházejí z nouze. Oni prostě odejít chtějí, oni touží po Evropě,“ citoval deník Wall Street Journal senegalského ministra pro migraci Julese Diopa. Ministr v dále upozornil, že z jeho země odcházejí také státní úředníci, policisté a učitelé, tedy lidé s jistým zaměstnáním. 

Houfně mizí hlavně mladí lidé, a to včetně těch nadějných, kteří by mohli své zemi pomoci v dalším rozvoji, o emigraci uvažuje až 75 procent studentů na západních univerzitách. V Senegalu, stejně jako v celé Africe, je víc než polovina populace mladší devatenácti let, a i když je na tom Senegal lépe než sousední země, není snadné zde získat stabilní pracovní pozici na plný úvazek.

Cesta do Evropy se navíc otevřela kvůli současné neutěšené politické situaci v Libyi. Posledním důvodem k imigraci lidí ze Senegalu je ale paradoxně právě lepší životní standard. Místní vesnice se poslední roky změnily k nepoznání. Satelitní televize, mobily a laptopy a hlavně silná touha po lepším kdesi na Západě v lidech živí pocit, že je doma nic dobrého nečeká. 

Lví podíl na opojení Evropou mají i imigranti, kteří se v Evropě zabydleli a posílají peníze svým rodinám do Senegalu. Oproti roku 1999 se procentuální podíl těchto peněz na HDP ztrojnásobil na současných dvanáct procent.

„Lidé neodcházejí, protože nic nemají, odcházejí, protože si chtějí polepšit a chtějí víc,“ vysvětlil ministr pro imigraci Jules Diop. 

Evropská unie by tak rychle měla přijít s nějakým řešením, jinak africké migranty nezastaví. Jednou z nutností je sjednání dohod s africkými státy, které by měly začít přijímat své migranty zpátky.

Zadarmo to ale samozřejmě nebude. Prostředky na to může získat třeba tím, že výrazně omezí štědré sociální systémy. A hlavně africké omladině vysvětlí, že ten evropský chleba je často sakra tvrdý a musí se na něj dělat stejně jako všude jinde na světě.

Fotogalerie

Ohodnoťte článek
Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 7:46 24. ledna 2019. Anketa je uzavřena.

  • Super
    33
  • Tvl
    7
  • Haha
    6
  • Trapas
    6
  • Sladký
    6
  • Cože
    5
Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Zabít nudu, nastřelit se. Na drogách jsou i školáci z dobrých rodin

Ritalin, deset tablet. Kdo se přidá?“ ptá se čtrnáctiletý školák na sociální síti ostatních kamarádů. Netrvá to ani pět...

Komentáře

Mohlo by vás zajímat