Jen pouhými sedmi procenty se podílí Evropa na celkovém počtu obyvatel Země. Naproti tomu na sociální oblast odsud plyne téměř šedesát procent celkových světových výdajů. Lidé v Africe jsou si toho dobře vědomi. Štědrá sociální politika proto do Skandinávie a Německa láká i ty, jejichž země nepatří na seznam těch „nejpotřebnějších“ – kromě Afričanů a Asiatů sem míří i lidé z Kosova nebo Albánie.
„Odtud lidé neodcházejí z nouze. Oni prostě odejít chtějí, oni touží po Evropě,“ citoval deník Wall Street Journal senegalského ministra pro migraci Julese Diopa. Ministr v dále upozornil, že z jeho země odcházejí také státní úředníci, policisté a učitelé, tedy lidé s jistým zaměstnáním.
Houfně mizí hlavně mladí lidé, a to včetně těch nadějných, kteří by mohli své zemi pomoci v dalším rozvoji, o emigraci uvažuje až 75 procent studentů na západních univerzitách. V Senegalu, stejně jako v celé Africe, je víc než polovina populace mladší devatenácti let, a i když je na tom Senegal lépe než sousední země, není snadné zde získat stabilní pracovní pozici na plný úvazek.
Cesta do Evropy se navíc otevřela kvůli současné neutěšené politické situaci v Libyi. Posledním důvodem k imigraci lidí ze Senegalu je ale paradoxně právě lepší životní standard. Místní vesnice se poslední roky změnily k nepoznání. Satelitní televize, mobily a laptopy a hlavně silná touha po lepším kdesi na Západě v lidech živí pocit, že je doma nic dobrého nečeká.
Lví podíl na opojení Evropou mají i imigranti, kteří se v Evropě zabydleli a posílají peníze svým rodinám do Senegalu. Oproti roku 1999 se procentuální podíl těchto peněz na HDP ztrojnásobil na současných dvanáct procent.
„Lidé neodcházejí, protože nic nemají, odcházejí, protože si chtějí polepšit a chtějí víc,“ vysvětlil ministr pro imigraci Jules Diop.
Evropská unie by tak rychle měla přijít s nějakým řešením, jinak africké migranty nezastaví. Jednou z nutností je sjednání dohod s africkými státy, které by měly začít přijímat své migranty zpátky.
Zadarmo to ale samozřejmě nebude. Prostředky na to může získat třeba tím, že výrazně omezí štědré sociální systémy. A hlavně africké omladině vysvětlí, že ten evropský chleba je často sakra tvrdý a musí se na něj dělat stejně jako všude jinde na světě.
Fotogalerie |
