jít naiDNES.cz

Musela jsem se vyrovnat se zradou. Velký rozhovor s primátorkou Adrianou Krnáčovou

Adriana Krnáčová letos oslaví polovinu svého funkčního období ve funkci primátorky Prahy. Expres jí vyzpovídal o tom, čeho již dosáhla, čeho by dosáhnout chtěla, ale i o osobním životě. | foto: Profimedia.cz

Pražská primátorka Adriana Krnáčová letos oslaví dva roky od svého zvolení do funkce. Polovina volebního období je vhodným časem za bilancování a tak se Expres s Krnáčovou sešel a primátorku vyzpovídal. Co považuje za svůj největší úspěch? Jaké má vize do budoucna? A co jí náročnou práci pomáhá zvládat? To vše prozradila v následujícím interview.

Máte za sebou dva roky v čele Prahy, jste v polovině funkčního období. Jak byste své působení ve funkci primátorky zhodnotila? Čeho se vám podařilo dosáhnout? Co považujete za svůj největší úspěch?

Největší úspěch? No vzhledem k tomu, že radnici jsme převzali v dosti neutěšeném stavu, jak co do personálního obsazení, kde magistrát neměl obsazených 12 postů ředitelů odborů, tak co do projektů, které na nás čekaly po našich předchůdcích k vyřešení a které dlouhá léta nikdo neřešil.

Podařilo se nám ta prázdná místa obsadit kvalitními lidmi a odborníky, začali jsme řešit ony projekty a postupně měníme i to, jak se na magistrátu pracuje. Zlepšili jsme komunikaci jak směrem k občanům, tak mezi sebou. To je úspěch, po dvou letech máme fungující úřad, který tu předtím nebyl.

A co nějaké konkrétní projekty, které se Praze podařilo pod Vaším vedením realizovat?

Co se těch projektů týče, tak po dlouhých tahanicích jsme otevřeli tunel Blanka a vyřešili problém Opencard. Za nedlouho zveřejníme řešení situace ohledně Škodova paláce. Všechny tři projekty byly skandální tunely obrovských rozměrů.

Pečlivě jsme přezkoumávali všechny smlouvy a našli spoustu zcela nevýhodných a snažili jsme se tyto křivdy minulosti napravit. Kdybych si měla vybrat jednu věc, abych odpověděla na vaší předchozí otázku, pak za největší úspěch považuji Lítačku.

Je toto práce, která vás naplňuje?

Určitě, naplňuje mě od rána do večera a často nemám ani čas myslet na něco jiného. Je to různorodá práce, náročná, někdy až nesnesitelně. Na druhé straně když se něco povede jako Lítačka nebo řešení Škodova paláce, kde brzy zveřejníme velkou úsporu, které se dosáhlo vyjednáváním, tak to mně opravdu naplňuje. Ten úspěch vyváží i ty dočasné nedostatky.

Klíčem k úspěchu řešení problematiky nepoctivých taxikářů byla podle Krnáčové...

Co jsou pro vás ony nedostatky?

Musíte počítat s ostrou a často neoprávněnou kritiku opozice. Často vás kritizují za řešení něčeho, co sami v minulosti způsobili. Kritizují to, že podle nich špatně řešíte něco, co oni nebyli schopní řešit vůbec.

Jak vypadá váš běžný den?

Vstávám kolem 6, pak buď cvičím nebo běhám, čímž se udržuji v kondici. Osprchuji se a dám si tak tři čtvrtě hodiny na regeneraci a na osmou jedu do práce. Pak začíná maraton schůzek a řešení aktuálních problémů, po sedmé jsou nějaké protokolární akce a povinnosti a domu nepříjdu snad nikdy před devátou večerní. I víkendy jsou zpravidla pracovní, mívám tam tak dvě, tři akce, kde nejen musím, ale i chci být. No a pak pochopitelně toho volného času moc nezbývá.

Jak se práce primátorky odrazila na vašem osobním životě? Když jste nastupovala, říkala jste, že jste bez partnera. Změnilo se něco?

Nezměnilo se nic v tom ohledu, že stále nechci mluvit o svém soukromí. Nechci vystavovat další lidi zvídavým otázkám novinářům.

A co děti? Řešíte s nimi svou práci případně oni s vámi?

Když jsem nastupovala, měla jsem už děti dospělé a teď jen stárnou spolu se mnou. Politiku spolu vůbec neřešíme, je to u nás tabu. Bavíme se o rodině a přátelích, ale domluvili jsme se na tom, že práci a politiku spolu sdílet nebudeme, protože pak už bych neměla žádný osobní život. Rodina je pro mě tím jediným místem, kde mám od politiky klid.

Patříte k nejvýraznějším ženám v politice, jak vnímáte to, že úspěšných političek je málo? Máte pro ženy nějaký recept, jak se do politiky dostat?

Myslím, že nejlepší průpravou mně osobně bylo, že jsem sama vychovávala tři děti. To vám dá více, než jakýkoliv manažerský kurz. Naučí to člověka zvládat neočekávané situace, dodá to vytrvalost a schopnost nedat se zastrašit neúspěchy, ale stále jít dál. Také to člověka naučí hospodařit a vydělávat nejen pro sebe, ale i pro ostatní.

Jaké je podle vás největší úskalí práce v politice?

Důležitá je též úcta k sobě samotnému a dbát i na své zdraví, a tělesnou i duševní pohodu. Musíte se vyrovnávat často se zradou, není to jak v osobním životě, kde si přátele vybíráte, tady si vybrat nemůžete a musíte se naučit se tím, co se děje srovnat a jít dál. To je pro spoustu lidí velmi těžké.

Myslíte, že cestou, jak dostat ženy do politiky jsou kvóty?

Kvóty jsou nešťastné a nepovažuji je za řešení. Nejen v politice, ale i třeba při obsazování orgánů firem. Prosazování kvót je rezignací na to, že jsou ženy vůbec schopné se někam dostat svými schopnostmi.

Jaká je Vaše vize Prahy za 20 let?

Chtěla bych, aby se Praha stala metropolí s vysokou vzdělaností, kde 9 univerzit úzce spolupracuje s veřejným i soukromým sektorem. Dále bych si přála, aby se vyřešily problémy s dopravou, dostavět jak vnitřní, tak vnější okruh. Za těch 20 let si umím představit v centru jen elektromobily, zavedený bike sharing a car sharing.

A co podoba města jako takového?

Co se týče urbanismu, pak od 90. let jsem nepostavili žádnou opravdu hezkou budovu, poslední byl Tančící dům. Prostor by místo hádek s developery měli dostat kvalitní a kreativní architekti. Revitalizovat by se měly brownfieldy v Holešovicích – Bubnech, na Palmovce a na dalších místech. Dát je k dispozici kreativním clusterům, které těm místům vnuknou nový život. Praha by neměla být skanzenem, ale pulsující metropolí, která se stále vyvíjí a dbá na odkaz minulosti.

Ohledně dopravy, stihne se něco, co viditelně dopravě odlehčí už do konce vašeho volebního období?

Určitě bike sharing a car sharing, to občané uvidí už brzy. Ty velké stavby jsou spíše dlouholetý plán nad rámec jednoho období, ale toto jde udělat rychle. Pražský okruh je bohužel státní stavba a Praha na něj nemá vliv. Ale pracujeme na tom, aby byl co nejdříve dostaven. V minulosti došlo k hodně špatným rozhodnutím a když my uděláme dobrá, zlepší to dopravu do budoucna.

Vedení Prahy zabere Krnáčové většinu jejího času. Když může být s rodinou,...

Říkáte, že lidé by v centru měli vystoupit z aut a využívat MHD, případně jezdit na kole. Jdete příkladem?

Určitě. Auto sice mám, ale používám ho minimálně pro soukromé účely. Nejsem kolař, tak ráda chodím pěšky. Je to dobré na kondici a můžete zastavit, kde chcete, když vás něco zaujme a na to je v Praze spousta příležitostí.

Jako svůj největší úspěch jste zmínila Lítačku. Jak se vám povedlo tak rychle a efektivně vyřešit dlouholetý problém s Opencard?

Byla to precizní práce, kterou jsme slíbili ve volbách a od prvního dne ve funkci jsme se tím začali zabývat. Udělal se kompletní audit, vyhodnotily se ty chyby, které Opencard nechaly předražit až na 1,7 miliardy korun. Podle toho jsme pak hledali řešení.

Vašemu hledání řešení bylo vytýkáno, že probíhalo pod pokličkou a nakonec byl jen ohlášen výsledek.

Často se nás ptali co děláme a my odpovídali, že hledáme řešení a my ho skutečně hledali. Nejprve jsme zavedli alternativu v podobě papírového kuponu, čímž jsme se vyhnuli i možným dopadům výhrůžek dodavatele, že celý systém zastaví. To že máme hybridní systém karet a papíru je i do budoucna pochycená varianta, co by se dělo kdyby karty přestaly fungovat.

Jak je možné, že Lítačka je pro město o tolik levnější, než byla Opencard?

Pak jsme začali pracovat na vlastní Lítačce. Šlo nám o to tu Opencard nahradit jinou čipovou kartou, nakoupili jsme mnohem levněji software a nechali ho na míru upravit. Tak se ten problém vyřešil rychle a efektivně. Opencard dojde platnost těch, kteří jí ještě platnou mají a pak si mohou pořídit Lítačku nebo to mohou udělat hned. Náklady na plast té kartičky jsou stejné, ale šetříme na tom, že veškeré ty věci okolo děláme interně a neplatíme předražené částky externím firmám.

Míříte v politice výš? Uvažovala jste o kandidatuře do senátu/sněmovny?

Já myslím, že funkce primátorky je už hodně vysoko. Je to práce zodpovědná a kreativní, člověk může pro město udělat mnohem více konkrétních věcí, než z parlamentu, kde je to spíše o systémovém nastavování. Město je spojené s každodenním životem. Jsem tak vytížená prací pro prahu, že nad kandidaturou do parlamentu nemám ani čas přemýšlet.

Do čela Prahy jste byla zvolena jako profesionálka dovedete si představit, že stejně profesionálně byste řídila jiné město?

Jsem srdcař, Prahu jsem si vybrala před 26 lety jako nejlepší možné místo k životu. Nejde sloužit městu, kde člověk dlouho nežije a nezná ho. Když máte své město rádi, znáte jeho největší plusy a mínusy, můžete mu být dobrým primátorem. Bez toho to nejde, na profesionalitu nehledě.

Fotogalerie

Ohodnoťte článek
Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 9:27 28. září 2016. Anketa je uzavřena.

  • Super
    21
  • Trapas
    12
  • Tvl
    11
  • Haha
    9
  • Cože
    7
  • Sladký
    7
Komentáře

Mohlo by vás zajímat