Cimický v minulosti spolupracoval s několika vrcholovými sportovci. Jejich jména nechtěl prozradit. Z práce s nimi si ale odnesl několik cenných zkušeností.
„Vybavuji si například jednoho našeho mistra republiky, který skončil aktivní dráhu a jeho organismus se začal najednou rozsypávat. Stres začne působit vždy, když ten tlak povolí. Tělo se dostane do nouze, kterou nedokáže řešit. Museli jsme vymyslet způsob, jak tělo zase trénovat. Jeho stav se poté zlepšil,“ zavzpomínal na úvod zkušený psychiatr.
Podle Cimického jsou sebevraždy vrcholových sportovců prakticky to samé jako sebevraždy ostatních lidí. Jen s jedním malým detailem.
„Sportovci jsou možná více nadupaní emotivně. Musí během toho zápasu jaksi ofenzivně fungovat. Ale to neznamená, že se to vždy přenáší do jejich běžného života,“ poznamenává Cimický.
Podle Cimického existují z obecného hlediska čtyři důvody, proč lidé všeobecně páchají sebevraždy.
„Jednak je to sebevražda, která je zkratkovitá. Tedy ta, kterou někdo spáchá ve chvíli, kdy není schopen najít jinou cestu a tato se mu zdá nejkratší, aby se dostal z té situace. Druhá možnost je demonstrativní. To je volání o pomoc. Člověk chce ukázat, že mu někdo křivdí. Pak je tu sebevražda jako citové vydírání. Poslední je takzvaná vitální sebevražda. To je, když člověk ví, že je například smrtelně nemocen, a má strach, že bude trpět a nemohl by už život ukončit,“ říká Cimický.
Po nedávných sebevraždách fotbalistů Rajtorala, Bystroně a Pergla se v českém sportu otevřelo téma týkající se nedostatku péče o takzvané „psychické zdraví“ vrcholových sportovců.
„Je to důležité a mělo by se to stát pravidlem. Pravda je, že v západním světě jsou v tomto směru dál, jsou tam nejenom takzvaní koučové, ale i speciální rehabilitační pracovníci, kteří dovedou napravovat tělo, ale jsou zaměřeni také na relaxační cvičení, psychické uvolnění a tak dále. Myslím, že tohle by bylo vhodné i tady,“ uzavírá Cimický, podle něhož s podobnými psychickými problémy nebojují pouze sportovci, ale například vrcholoví manažeři.
Výše uvedené sportovce spojuje také to, že si vybrali stejný způsob sebevraždy. Všichni se oběsili. Proč zvolili zrovna tento způsob?
„Je to řešení těch, kteří tu sebevraždu myslí skutečně vážně. Ne každý navíc skočí z třináctého patra,“ vysvětlil Cimický.