7 důvodů, proč nejet do Egypta: Nevoní skořicí a kávou jak za Kristiána!

Egypt, cíl mnoha Čechů, je zemí neuvěřitelných rozdílů. | foto: Profimedia.cz

Byla tropická noc, palmy šuměly, moře zpívalo svou ukolébávající píseň, cikády toužily po svém bledém milenci měsíci a noc voněla skořicí a kávou, zasní se Oldřich Nový, když svádí Adinu Mandlovou v legendárním snímku Kristián. Asi by se hodně divil, jak Káhira vypadá dnes. Haldy odpadků, nefungující infrastruktura, věčný příkrov smogu. Ještěže u Rudého moře je idylka. I když jak se to vezme...

1. Léto pro sebevrahy

Teploty v červenci se například v letovisku Hurghada pohybují kolem 40 stupňů Celsia. Ve stínu. Na slunci je přes 50, takže se cesta pro pití, do bazénu, do moře nebo na pokoj mění v boj o holý život. Vylezete z vody, ve které se neosvěžíte, během pěti minut uschnete. Už se ani nepotíte, protože vaše tělo vzdalo boj s nesnesitelným horkem. Ale zájezd byl v akci, tak proč neletět.

2. Jídlo

První den máte pocit, že jste v ráji. Tolik jídla a neznámých chutí, které je třeba objevit. Sedmý den už se na něj nemůžete podívat! Podivnou mýdlovou příchuť většiny slaných jídel identifikujete jako místní koriandr nebo jiné protivné koření. Jíte pečivo, v lepším případě suchou rýži a UHO (univerzální hnědou omáčku). Ostatního jídla se bojíte. Pokud máte to štěstí, že se vám vyhnuly zažívací problémy, machrujete před ostatními s melounem. Jiné jídlo vzhledem k horku nepozřete.

3. Pití

„Táto, podívej, tady mají Piňa Coláádu!“ raduje se žena u plážového baru, manžel protáčí oči a hází do sebe dvojitý rum. Co na tom, že všechen alkohol chutná stejně a připomíná ředidlo nebo okenu. Pivo se docela dá, ale čepují ho do titěrného kelímku, jehož obsah se cestou k lehátku vypaří nebo vylije. Mezinárodní alkohol je tabu, ten se platí extra – a to nechceme.

Pozitivní je, že v Hurghadě se v hotelech nebudete mačkat. Turistů je méně než lehátek.

4. Fujtajbl vespolek

Těšíte se na krásný týden u průzračného moře plného barevných rybiček, které krmíte z mola. Na hotel plný milých a krásných lidí, které jste si oblíbili v katalogu. A realita? 

Oprýskané chodby i nábytek, sprcha nefunguje, wi-fi na recepci je zbožným přáním. Nadáváte si, že jste si v letadle nekoupili alespoň pět lahví tvrdého alkoholu, abyste ten marast přežili. Společnost vám dělají skupinky růžolících pupkáčů a jejich manželek, kteří se mažou olejem s faktorem 2, vnitřně vodkou s faktorem 40. Už po obědě vyspávají jubilejní 10 000. kocovinu. Na pláž chodí s igelitkou. K večeři v plavkách a fejkových crocsech. 

Pláž je obehnaná plotem, za kterým se válí haldy odpadků. Molo není. Místo něj jen vyhloubený rigol. Hned první den si o korály, respektive jejich torza pořežete nohy. Rybičky nejsou, zato kolem plavou brčka a kelímky. Na lehátkách střídavě pospávají a pořvávají „vorvani“ z Ruska.

5. Faraonova pomsta

„Mámo, nám se to nestane, my máme fernet!“ mrká na svou choť švarný ogar Standa v ponožkách a sandálech, když si v Hurghadě bere kufr vlastnoručně zabalený do potravinářské fólie. První dva dny opačných zažívacích problémů a přichází pocit falešného vítězství, který záhy střídá kruté prozření. 

V kombinaci se spálením, místním alkoholem, salátem, zmrzlinou a vzduchem prosyceným odérem z kanalizace má obávaná „Faraonova pomsta“ velmi silný nástup. Tři dny Standa s Marcelou nevycházejí z ubikace dál než k bazénu a do jídelny pro suchý chleba. Až na konci pobytu se uvolí koupit za 60 korun místní preparát, protože živočišné uhlí ani fernet nezabraly. Den nato se jede domů. Po*raná dovolená...

Když se řekne Káhira, vybaví se většině lidí pyramidy. Pyramidy odpadků...

6. V rezervaci

Zapomeňte na korza po promenádě, kafíčka v příjemných podnicích podél moře. Vaším revírem je resort! Nic víc. Nic míň. Minimálně týden není úniku, pokud nepácháte dobrovolnou sebevraždu celodenním výletem do Luxoru, kam se jede pět hodin tam a pět zpátky. Za pohled na pár rozpálených kamenů to stojí. Fakt.

Pokud se osmělíte a náhodou vyrazíte z hotelového komplexu do města, čekají vás zástupy dotěrných a otravných prodavačů, kteří mají pocit, že doma potřebujete 37 vodních dýmek a dalších krámů.

7. Dva plus jeden zdarma

Egypt je pověstným cílem sexuálně vyprahlých turistek, kterým místní hoši jsou velmi ochotní vyhovět. Nezřídka se stane, že z takového dobrodružství zbyde nejen hezká vzpomínka na žhavé chvilky na pokoji, ale i pohlavní nemoc nebo milý „suvenýr“ v podobě miminka. 

V horším případě vám Ahmed naslibuje 50 velbloudů a 3 pyramidy k tomu, když si ho nakvartýrujete domů do Sokolova. Vy mu uvěříte a ještě si říkáte, jak vám ho budou holky závidět. Nebudou. Není to žádný Ramzes, navíc ho budete živit a ještě posílat peníze jeho rodině do Asuánu.

Placky, brambory a drůbež a místo prostírání noviny, tak vypadá hostina v Egyptě.

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 12:00 neděle 25. listopadu 2018. Anketa je uzavřena.

  • 254
  • 125
  • 70
  • 30
  • 18
  • 11