V Ječné ulici v Praze se po poledni střetl vůz pro převoz biologického materiálu s autem, které řídil poslanec Filip Turek za Motoristy. Převozový vůz po nárazu skončil na střeše na tramvajových kolejích a jeho řidič utrpěl zranění. Policie uvedla, že příčiny nehody vyšetřuje.
Turek podle svého vyjádření jel po Sokolské ulici ve směru z centra a na křižovatce s Ječnou pokračoval rovně, protože měl zelený signál. Uvedl také, že mu z levé strany vjelo do cesty vozidlo Nemocnice Na Homolce, které podle něj vjelo do křižovatky pod majáky na červenou. Dechová zkouška na alkohol byla podle jeho vyjádření negativní.
Nemocniční vůz byl podle České televize na cestě mezi nemocnicemi na Vinohradech a Na Homolce a vezl krevní destičky k urgentnímu podání pacientovi. Po nehodě už byl biologický materiál nepoužitelný a nemocnice musela vyslat další vůz.
Co říká zákon o vozidle s majákem
Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, upravuje jízdu vozidel s právem přednostní jízdy v § 41. Podle odstavce 1 řidič takového vozidla, pokud při plnění úkolů používá zvláštní výstražné světlo modré nebo modré a červené barvy, případně doplněné o zvukové znamení, nemusí dodržovat část běžných pravidel provozu. Zákon ale současně výslovně uvádí, že je povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost provozu.
To znamená, že vozidlo s právem přednostní jízdy může za zákonných podmínek projet i na červenou nebo jet v režimu, který by byl pro běžné auto přestupkem. Neznamená to ale, že jeho řidič nemá žádné povinnosti. I při použití majáků musí počítat s konkrétní dopravní situací, rozhledem a možností ostatních řidičů na jeho jízdu reagovat.
Povinnost ostatních řidičů
Stejný § 41 v odstavci 7 stanoví povinnost ostatních řidičů umožnit vozidlům s právem přednostní jízdy bezpečný a plynulý průjezd. Pokud je to nutné, mají také zastavit tak, aby vozidlu nepřekáželi.
Zelený signál na semaforu proto sám o sobě neznamená, že řidič může pokračovat bez ohledu na další okolnosti. Podle § 70 odst. 2 písm. c) znamená zelené světlo „Volno“ možnost pokračovat v jízdě, současně ale řidič dál musí dodržet další povinnosti uložené zákonem.
Obecně platí také § 4 písm. c), podle něhož je účastník provozu povinen řídit se světelnými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.
Proč může být důležitý jízdní pruh
Další otázkou, kterou budou policisté a znalci posuzovat, je poloha vozidel v jednotlivých pruzích a jejich pohyb před střetem. Pokud by se prokázalo, že osobní auto pokračovalo rovně z pruhu určeného jen k odbočení, šlo by o okolnost významnou pro posouzení dopravní situace.
Zákon totiž rozlišuje dopravní značky svislé a vodorovné. Vodorovné dopravní značky jsou značky vyznačené na vozovce a mohou samostatně nebo spolu se svislými značkami určovat způsob jízdy v pruzích.
Podstatné může být i případné přejíždění mezi pruhy. Podle § 12 odst. 5 smí řidič přejet z jednoho jízdního pruhu do druhého jen tehdy, pokud neohrozí ani neomezí řidiče jedoucího v pruhu, do kterého přejíždí. Zákon zároveň ukládá povinnost dát znamení o změně směru jízdy.
Rozhodne příčinná souvislost
Pro určení odpovědnosti nebude stačit pouze zjistit, že některý z řidičů porušil určité pravidlo. Rozhodující bude, zda toto porušení mělo příčinnou souvislost se samotnou nehodou.
Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 63/2018 připomněl, že mezi porušením povinnosti a následkem musí být příčinná souvislost. Zároveň uvedl, že jednání jednoho řidiče může být příčinou nehody i tehdy, pokud ke vzniku následku přispělo také jednání další osoby.
U vozidel s právem přednostní jízdy Nejvyšší soud zároveň konstatoval, že řidič takového vozidla může za splnění zákonných podmínek důvodně předpokládat, že ostatní účastníci provozu po zaznamenání výstražného znamení přizpůsobí své chování. Současně ale musí být jeho jízda přiměřená konkrétní situaci.
Policie a znalci proto budou muset vyhodnotit zejména rychlost obou vozidel, světelnou signalizaci, použití výstražného světla a případně zvukového znamení, rozhledové poměry, pohyb vozidel v pruzích a časový průběh střetu.
Do ukončení vyšetřování proto nelze jednoznačně určit, kdo nehodu zavinil. V úvahu může připadat pochybení jednoho z řidičů i souběh pochybení na obou stranách. Konečný závěr bude záviset na tom, bez kterého konkrétního jednání by ke střetu nedošlo.
Fotogalerie |




12
7
9
9
12
5