Za historicky prvního odesílatele SMS zprávy je považován tehdy dvaadvacetiletý počítačový inženýr Neil Papworth z IT společnosti Sema Group.
Text ve znění „Veselé Vánoce“ zprostředkoval 3. prosince 1992 britský mobilní operátor Vodafone.
Příjemcem zprávy byl tehdejší technický ředitel Vodafonu Richard Jarvis, který si SMS zprávu přečetl na mobilním telefonu značky Orbitel 901. První mobilní telefony se službou SMS se začaly prodávat v roce 1993.
První SMS zpráva byla přijata telefonem Orbitel 901.
V počátcích byla služba SMS u některých operátorů zdarma, jelikož ji neuměli účtovat. To se však brzy změnilo. Popularita služby rychle rostla a operátoři nechtěli přicházet o zisky.
Maximální velikost jedné SMS zprávy je 1120 bitů. Limit 160 znaků se u textových zpráv objevil až rok po odeslání první SMS. Zavedl jej Friedham Hillebrand, který aplikaci zkoumal a dospěl k závěru, že průměrné sdělení potřebuje přesně tolik prostoru.
SMS zpráva měla být původně určena pro lepší komunikaci mezi techniky ve firmě. „Možná ještě pro asistenty, aby posílali zprávy svým šéfům, ale určitě jsme nečekali, že se stanou tak masovou záležitostí,“ prohlásil v jednom rozhovoru Neil Papworth, který se ve Vodafonu dále na rozvoji textovek podílel.
Na rozdíl od současných technologických novinek je SMS čistě evropským vynálezem, který jako první představil finský inženýr Matti Makkonen již v roce 1984. Je až téměř nespravedlivé, že za usnadnění komunikace celému světu Fin nikdy nedostal odměnu. SMS zprávu jako vynález si totiž nenechal patentovat.
Popularita a využívanost služby stále roste. Zatímco v roce 2005 bylo na celém světě za jediný rok odesláno více než bilion esemesek, v roce 2010 už lidé odeslali zpráv kolem pěti bilionů a v roce 2015 to bylo už přes 8,3 bilionu textovek.
Přesto se klasické SMS zprávě urodil v posledních letech konkurent, a to jsou aplikace pro komunikaci prostřednictvím datových přenosů jako Messenger, WhatsApp, Viber a další.
Čtvrtstoletí psaní SMS zpráv se však podepisuje i na zdraví lidí, kteří ve stále větší míře trpí takzvaným esemeskovým syndromem nebo též syndromem esemeskového krku. Tento syndrom je nebezpečný prakticky pro všechny uživatele chytrých telefonů, kteří jejich používáním tráví i několik hodin denně. Ze statistik pak jasně vyplývá, že nejčastěji jsou to mladí lidé, především studenti středních a vysokých škol.
Kromě krku jsou psaním esemesek, ale také hraním her či surfováním na internetu přetěžovány palce a může docházet k bolestem i jiných kloubů. Lékaři proto doporučují omezit užívání chytrých telefonů.
Fotogalerie |
7
4
4
4
3
2
