Olympiáda v Pchjongčchangu bude trvat pouhé dva týdny, její organizace ale spolkne v přepočtu 268 miliard korun. A to i přesto, že původní rozpočet počítal s částkou mezi 72 až 196 miliardami.
V žádném případě však nejde o neobvyklý jev. Naopak. Je pravidlem, že pořádání olympiády vyjde oproti původním odhadům na mnohem více peněz, často i na dvakrát tolik. Naprostým extrémem byly minulé zimní hry v Soči, jejichž rozpočet byl stanoven na 213 miliard korun, ale ve finále vyšly na více než bilion.
Astronomické částky, které pořádání olympiády stojí, vystavují hostitelské země často vážným finančním problémům. Především budování majestátních sportovišť je totiž citelně zadlužuje. Ve většině případů navíc začnou areály hned po dvoutýdenních hrách bez zájmu veřejnosti chátrat a náklady na jejich výstavbu se nikdy nevrátí.
Nejvíce odstrašujícím případem jsou bezpochyby letní hry v Aténách z roku 2004. Přestože jejich rozpočet byl stanoven na 62 miliard korun, Řecko v nich neřízeným utrácením nakonec utopilo přibližně 330 miliard. Olympiáda tím výrazně přispěla k hlubokému zadlužení země a finanční krizi. A jak všichni víme, Řekové se v dluzích topí dodnes.
Ekonomické potíže přinesla letní olympiáda třeba i Brazílii, kde ji před dvěma lety hostilo Rio de Janeiro. Země se podobně jako mnohé před ní zadlužila stavbou moderních sportovišť, která teď ale bez zájmu veřejnosti chátrají. Už před zahájením olympijských her místní vytočil fakt, že tisíce obyvatel města živoří v chudinských favelách a stát přitom za rohem staví luxusní areály za miliardy.
Za připomenutí stojí kromě dalších i Montreal, který pořádal olympiádu v roce 1976. Zadlužil se při ní tak hodně, že dluhy splácel ještě dlouhých a těžko uvěřitelných 30 let! Pozitivní alespoň je, že tamní olympijský stadion i po hrách našel využití. Dlouho sloužil pro sportovní účely a minulý rok byl předělán na centrum pro žadatele o azyl.
Mezi desítkami podobných případů se ale dají najít i výjimky. Ekonomickou ztrátou neskončily olympijské hry v Los Angeles, které využilo již dříve postavená sportoviště a nemuselo budovat nová. Stejně tak lze zmínit i Barcelonu, kde velkou část nákladů pohltily investice do infrastruktury, které ale město plánovalo i bez ohledu na olympiádu.
Jak se se značnou ekonomickou zátěží dokáže vypořádat Jižní Korea? Zkušenosti s pořádáním her už má, v roce 1988 je hostila v Soulu. V tehdejší době byly historicky nejdražší, zemi ale rozhodně nezruinovaly, ale naopak jí pomohly posunout se po temném období autoritářského režimu vpřed – zlepšily infrastrukturu a vytvořily tisíce pracovních míst.
Fotogalerie |
